Galerie&snooker kafé KOULE
 | ||
|
sobota 2. 4. 2011
 Turnaj o Zlatý trenky IV. byl bezesporu největší. Menší startovné podle očekávání zvedlo zájem hráčů, kteří se do té doby neúčastnili. Ke zkušeným matadorům, kteří si již vyzkoušeli turnajovou atmosféru přibylo hned 7 nových jmen. Gáďa, Zdeněk, Filip, Burák, Martin starší, Jára a jeho náhradník David. Více hráčů, avšak méně zápasů, taková byla poslední soutěž.
 Bohužel někteří z hráčů z minulého turnaje nedorazili, což nás velmi mrzí a doufáme, že budou sledovat naše akce a příště se přihlásí. Jmenovitě Vojta, který, jako držitel Zlatých trenek rozhodně měl zkusit obhájit své vítězství. Jistě by to neměl lehké, všichni jsme se na něj pečlivě připravovali. Nepřijel, a tak zatím na dvojnásobného vítěze musíme počkat.
Tím jsme předeslali, že nevyhrál nikdo z předchozích držitelů a předbíháme tak úmyslně našemu dramatickému vyprávění. Turnaj byl koncipován jako play off systém, poprvé tak, jak se opravdu ve světě hraje. O to víc je vítězství cennější. Když se nesmí prohrát, je tlak, který na sebe vkládáme chutí po postupu, tím silnější. Sami se o tom přesvědčili všichni, kteří startovali.
Podařilo se rozvrhnout turnaj do tří dnů, což vyústilo v dodržení (konečně) časového harmonogramu v den finále. Když hráč ví, že má tři hodiny volno, může se jít projít, na oběd nebo večeři atd. a tím se lépe připravit na svůj další duel. Všechny zápasy byly dopředu rozvrhnuty na daný čas, a proto museli jednotliví aktéři přijmout tento fakt a přizpůsobit se. Odbouralo se ale čekání a celý turnaj mohl proběhnout v příjemné pohodě.
 V prvním dnu proběhla horní osmifinálová strana pavouka, a z ní vzešli první čtyři čtvrtfinalisté. Úvodní zápas turnaje sehráli Ilyja s Bobešem, který se připravoval s Pepou, Martinem starším a Vláďou. Den před turnajem dal Bobeš náběh 23 a bylo jasné, že Ilyja nemá nejšťastnější los. Ale chce-li hráč vyhrát, musí porazit každého, jak s oblibou říká Javor – držitel Zlatých trenek. Úvodní strk turnaje předznamenal ducha, ve kterém se celá soutěž odehrávala. Šlo o chyby. Ilyja totiž hned z rozstřelu poslal bílou do kapsy. Bobeš byl na koni, a když vyhrává, nemá moc soupeřů. Rychle se šlo do druhé hry. Tam se Ilyja poučený z předchozích nezdarů nepouštěl do žádných větších akcí. Pomalinku na soupeře ztrácel, ale trpělivě čekal na svou příležitost. A ta přišla ve snookru za růžovou kouli v samotném závěru. Náhle z prohraného framu byl vyrovnaný. Ilyja potřeboval růžovou i černou, Bobeš pouze růžovou. Tu také nakonec dal a z nahrávky smetl i černou. Bobeš – Ilyja 58:18, 58:47
Na druhou hru nastoupil Vláďa se Zdeňkem
 Opět nás zamrzelo, že jsme neměli přítomné web kamery, protože to co se stalo, skoro nikdo nikdy naživo neuvidí. Stejně jako dal Ilyja neuvěřitelnou kombinaci přes čtyři koule, podařilo se něco ještě více nevídaného Zdeňkovi. Vláďa nováčka v Kouli i v turnaji drtil vysokým rozdílem, když přišel Zdeněk a zamířil na žlutou. Věděl, že má stále šanci projít aspoň do Interligy, pokud se mu podaří náběh 13 a více. Mohl se pokusit blokovat a obrátit zápas, ale kdo byste to zkoušel za stavu 44:4? Zdeněk se rozhodl správně a po žluté zkusil zelenou véčkem a totéž pak učinil s hnědou. Diváci hulákali nadšením. Stačilo potopit modrou a Zdeněk měl 14.
 Když modrou potopil, chtěli jsme mu gratulovat, ale to by nesměla být růžová tak blízko středové kapse. Zdeněk ji musel hrát bílou od mantinelu a nejspíše z radosti nad postupem do Interligy Koule olíznul těžkou růžovou tak tak, zavrtěla se mezi stranami a spadla. Nyní už o nic nešlo. Většina z nás by takovouhle černou prostě nehrálo a začalo se radovat. Kdepak. Zdeněk černou nalepenou na mantinelu mířil véčkem do rohové kapsy, ale nebyla dost přesná a vylétla dvěma odrazy do protější kapsy. Ani tam ale neskončila. Provedla totéž a záhadným způsobem nabrala sílu na v pořadí čtvrtém a pátém mantinelu jdoucím rychle po sobě zamířila umírněným tempem zpět tam, kam ji Zdeněk zamýšlel. Ztrácela sílu, vždyť urazila po diagonálách na dvanáctistopém stole již osmý metr. Ale ten poslední metr překonala s grácií, jakou žádná jiná neumí. A když propadla do síťky, Vláďa, Bobeš a Pepa se málem zhroutili. Zdeněk si z turnaje odnesl 3h odměny za nejvyšší náběh 27 bodů, když spotápěl celou barevnou dohrávku. V druhé hře Vláďa raději nenechal nic náhodě a budoval svůj náskok obezřetněji. Zdeněk mu ještě přidal dvěma chybami na černé kouli a bylo po zápase. Vláďa – Zdeněk 44:31, 71:23
Dále hráli Gáďa s Pepou.
 Dlouhý a těžký zápas. Gáďa je pro většinu neznámým hráčem a že hraje velmi dobře, to Vláďa stále opakuje. Pepa mu ale nevěřil, dokud se nepřesvědčil sám. První frame Gáďa s přehledem vyhrál a Pepa se ocitnul v play off hře hned na začátku turnaje.
 Pepa musel vytáhnout zásobu svých slavných snookrů, kterými bodal a ohlodával sebevědomí Gáďovi po malých kousíčkách, jako se krysa prokousává ze smrtonosné pasti. Ještě v polovině druhé hry se nad Pepou stahovaly mračna, když se mu podařil první těžký blok. Druhý frame vyhrál díky 18ti bodům, které na Gáďovi vytahal z chyb. Na začátku třetí hry Pepa získal zřejmě magické požehnání, protože utopil dvě barevné koule, jak se říká haluzí – tedy jinam, než zamýšlel. Gáďovi se v otočeném skóré už nehrálo dobře a přišly chyby na barevných koulích. Jedna červená je jeden bod a po bodu se vyhrát nedá. I když se snažil až do úplného konce, Pepa ho už nepustil ze spárů a spíše takticky vyhrál. Gáďa – Pepa 33:20, 18:39, 24:36
Poslední zápas dne odehrávali Hany s Evou.
 Souboj mrtvol – jinak se tomu říci nedá. Oba dorazili po dlouhé probděné noci a jejich oči mžouraly do dálav stolu, že jsme se báli, jestli bradou na tágu při míření náhodou neusnuli. Eva se označila za servírku, neboť servírovala koule k dírám s vytrvalostí sobě vlastní. Hany je pak občas i trefil a tak pomstil ve svém druhém turnaji svou jedinou porážku, která ulpívala na jeho Zlatých trenkách číslo 1. Eva již barevnou dohrávku ani nechtěla dohrávat, protože jí bylo jasné, že dnes se jí prostě nedaří. Hany – Eva 53:19, 27:9
Ve středu se hrály pouze dvě zbylá čtvrtfinále, do kterých nastoupili Bobeš s Vláďou a Hany s Pepou, kteří začali.
 Pepa opět začal hůře. Ani to nebylo nervozitou, jako skvělou hrou Hanyho. Ten vedl už 21:2, když se Pepa rozhodnul snookrovat a z nahrávky trestat. Uštědřil Hanymu řádnou ránu do jeho sebevědomí, když hru otočil a vyhrál. Druhou hru ale Hany bojoval jako lev. Pomohla mu také modrá koule, která záhadně Pepovi propadla společně s bílou na turnaji hned několikrát. Byly to právě Pepovi modré koule, které ho držely při životě s těmi nejtěžšími soupeři, a nyní, jakoby se ho rozhodly zradit. Podobně jako v úvodu, Hany ztratil svůj slibný náskok, ale na konci zapotápěl barevku a vyhrál.
 Šlo se tedy do třetího rozhodujícího framu. Pepa byl na rozstřelu a ten mu vyšel dokonale, neboť Hany hned musel čelit snookru, když bíla doputovala za zelenou kouli v déčku. Oba se pak honili a své vedení si těsně kradli. Hany potápěním, Pepa svým blokováním do snookru, a tak až do samého závěru na černé kouli. Nebylo asi napínavějšího framu na tomto turnaji. Pepa musel potopit, aby skóre zůstalo na shodných 43:43 a mohla se černá přenastavit. Nakonec se mu podařilo vytáhnout nádhernou dálku a byla to první pořádná koule, kterou Pepa ukázal, že patří k těm nejnebezpečnějším. Černá šla zpět na svůj bod a hrálo se o ní. První, kdo se opravdu pokusil ji potopit, byl Hany a jemu za to budiž chvála. Odvaha ale tentokrát nebyla odměněna a z následné situace Pepa trestal. Stal se tak prvním semifinalistou turnaje a na svůj opasek hrdě zavěsil skalp držitele prvních Zlatých trenek. Hany – Pepa 31:51, 56:24, 43:50
Druhé čtvrtfinále hráli Vláďa a Bobeš. Oba v mírné euforii ze svých předchozích zápasů.
 Papírově měl Bobeš mnohem více turnajových zkušeností a jeho konečná na minulé akci teprve v semifinále ho zklamalo. Oba se opatrně oťukávali, když došlo na barevnou dohrávku. Žlutou a zelenou nechal soupeři a pak rozhodujícím náběhem smetl hnědou, modrou i růžovou.
 Druhý frame už šlo o podívanou s pěknými kombinacemi a jen díky nervozitě nešlo do kapes více než čtyři koule. Vláďa se poučil a zvolil méně přímočarou taktiku. Rozhodl se od začátku soupeře deptat snookry. Hned z rozstřelu za hnědou, a pak během hry ještě jeden těžší, nalepený přímo na žluté. Body Vláďovi rostly a rostly. To Bobeše vyprovokovalo hrát ze všech pozic černou kouli a bývalo by mu to vyšlo, kdyby se mu bílá nezachytila o střed a nepropadla taky. Bobeš vzdává druhý frame, když prohrává již o 38 bodů a vrhá se, do běla rozpálen, do rozhodující bitvy. Bobeš ale podle všeho svého soupeře notně podcenil.
 Vláďa zůstal v úplně stejném rozpoložení po celý třetí frame a nenechal se zlákat vidinou pěkného náběhu. Kdykoli měl možnost, urputně zasnookroval a jeho zavilost slavila úspěch. Všichni víme, jak je obtížné otočit zápas, jde-li o ten, který tě může poslat do čekárny na další turnaj. Navíc zrovna tehdy byla mezi diváky neukázněná dívka, která se nedokázala přestat smát a musela být několikrát napomínána. Bobeš sice nepodal oficiální protest, ale je všeobecně známo, že byl rušen. Taktika tak i ve druhém čtvrtfinále slavila úspěch nad úctyhodnou šikovností. Vláďa – Bobeš 9:27, 58:20, 47:34
Následoval již první sobotní zápas. Počasí se rozhodlo ukázat svou vlídnou tvář a místo aprílových dešťů nám prosvítilo celou Kouli. Jen pár kroků od galerie se objevily modré květy.
  V osm hodin a třicet minut nastoupili proti sobě Javor s Filipem.
 Nováček měl proti sobě neobyčejně těžký los a musel projít přes držitele Zlatých trenek. Ale mladík ještě nemá dost odehráno a pár zlozvyků z poolu ho nakonec vytrestalo. Větší poolová koule je snadným terčem a odeslat ji do velké kapsy na malém stole je pro Filipa takovou rutinou, že se ani neobtěžuje s proměřováním a mířením. Jenže snooker je králem všech kulečníků. Je velký, obrovský a jeho koule jsou o poznání menší. Vojta, billiardový velmistr, na snookru musel trénovat hodinu po hodině celé měsíce, než přišel a vyhrál Zlaté trenky. Javor – Filip 45:25, 34:14
Pak hráli Honza s Martinem mladším.
 Oba se znali z minulého turnaje. V prvním framu vše vypadalo vyrovnaně. Dokonce se zdálo, že Martin staršího Honzu vyškolí. Honza ale na barevné dohrávce dal 18 bodů v jednom náběhu a otočil první hru ve vítězství.
 Ve druhé hře už Honza rozehraně útočil. Martin nerezignoval, dokonce vytáhnul proti těžkému soupeři několik skvělých snookrů, ale protože na něj dolehla únava z náročného pátku, jeho sok ho udolal. Budiž mu útěchou, že jeho sok byl toho dne neporazitelný.Honza – Martin ml. 44:26, 59:35
David, který nastoupil místo Járy, který nemohl dorazit kvůli práci. Radek přijel až z Chomutova a vypadal, že se velmi těší. Byl usměvavý, vždyť minule prošel až do semifinále.
 Jenže se mu vůbec nedařilo. Hned na začátku musel čelit těžkému snookru a vzápětí na to potopil bílou. Tím začínal hru stavem 0:19 a už ji nezvrátil. Radek protestoval proti dávání rad soupeři a též upozornil na rušení při hře. Bohužel to se na turnaji může stát, a toto je jedna z věcí, na které musí vedení zapracovat. Poslední návrh hovoří o právu na opakování framu, pokud oba z hráčů souhlasí, že jsou vyrušováni. Sice to může notně celý turnaj protáhnout, ale tím pádem bude větší tlak ze strany organizátorů na klid.
 Ve druhé hře si Radek dával pozor na chyby a vyhrál. Třetí rozhodující frame byl napínavý a vyrovnaný. Hrálo se o černou kouli a tu David nakonec potápí.
 Radek tak musel z kola ven a tak náhradník postoupil na úkor favorita. Bylo to vlastně jediné překvapení základní osmifinálové skupiny. David – Radek 43:14, 19:45, 52:47
Martin starší se minulý turnaj přišel podívat na svého syna a jako mnoho jiných diváků si pak sám vyzkoušel, o čem že to je. A nadchlo ho to natolik, že začal pravidelně trénovat, aby si mohl zahrát na příštím turnaji taktéž. A jeho chvíle byla zde.
 Burák je úplný nováček co do odehraných hodin snookru a přestože ho hra baví, vždyť bez sebemenšího předchozího tréninku nahrál náběh 14 a to z úvodní hodiny zdarma, kterou má každý nový hráč hned vstoupil do inerligy.
 Na Martina ale nestačil, i když ho trápil dlouhou předlouhou hrou a čekal, až ho soupeř vyzve k odstoupení ze hry. Sem patří zmínka o tom, že díky úrovni hry se nemusel využít časový limit u předchozích zápasů. Pouze se aplikovalo pravidlo, že pokud soupeř potřebuje více než jeden snooker k otočení, hra končí. Toto pravidlo se příště uplatní v případě protahování jedním z hráčů nad limit 40ti minut.
 Vše dotud probíhalo báječně, ale všechen čas, který se zatím ušetřil tento zápas, spotřeboval a další už začínal s půlhodinovým zpožděním.
 Martin st. – Burák 47:24, 46:19
V pořadí třetí čtvrtfinále sehrál Javor – držitel Zlatých trenek s Honzou. V tu chvíli věděli, že další z trojice Chomutovských dál nepůjde.
 To, že se setkali Honza s minulým finalistou už ve čtvrtfinále, bylo způsobeno lepším postavením Radka v minulé soutěži. Mohli se sejít leda v semifinále, ale Radkovi o půl černé koule utekl postup a tak všechno bylo jinak. Honza věděl, že pokud Javora porazí, nemá před sebou nikoho silnějšího. Opřel se do něj, jen co je pravda. V první hře Honza vytvořil náběh 25 bodů. Tím si vylepšil svůj rekord a zároveň poskočil na třetí místo žebříčku Koule.
 Bylo by druhé, ale to mu vyfouknul Zdeněk v prvním dnu turnaje. Takových 25, to soupeře pořádně zatlačí do židle, a protože se Javorovi nedařily barevné koule, šlo se do druhého framu. Tam se na Javora ke všemu přilepila smůla, protože několikrát potopil bílou kouli. Nedařilo se mu míření a tak nečekaně vypadnul a ostatní si mnuli ruce. Honza – Javor 51:32, 42:23
Poslední čtvrtfinále sehrál David s Martinem starším.
 Zde si nikdo netroufnul tipnout vítěze. Oba hráči se znají z Interligy Koule. Zde vyhrál těsně Martin. Jak jsem již předeslal, chyby na bílé kouli stály za většinou proher přítomných silných hráčů. David překonal dokonce Javorovi tři z předchozího čtvrtfinále a potopil jich v prvním framu pět.
 To ho stálo první hru a do druhé nastoupil s vědomím, že pokud nevyhraje, vypadává. A to se nikomu nehraje moc dobře. Javor by mohl vyprávět. Martin ovšem už neponechal nic náhodě a postoupil ve svém prvním snookrovém turnaji už do semifinále. David – Martin st. 23:37, 23:43
A tak jsme znali všechny čtyři semifinalisty turnaje o Zlatý trenky 4. Ze všech šestnácti zbyli po dvou zápasech Pepa proti Vláďovi a Honza proti Martinovi staršímu. Z předchozích dnů byla horní polovina pavouka odehrána a nyní jsme znali i dolní stranu.
Pepa proti Vláďovi nastoupil příliš šťastně a bezstarostně. Přiznal, že ho vyřazení Javora dost rozrušilo, protože si na Vláďu věřil a už se viděl ve Zlatých trenkách.
 Otevřel hru a neohroženě roztrhnul červené koule. Vzápětí byl ve vynikající pozici, která zaváněla velmi vysokým náběhem. Jenže Pepa hned první kouli nedal a ani jeho přihrávka nedopadla, jak měla. To ho znervóznilo víc, než si připouštěl. Vláďa zcela bez problémů vyhrál první hru a Pepa pochopil, že svého soupeře hrubě podcenil. Stejně, jako před tím Bobeš. Celý zápas se odehrával ve znamení snookrů.
 Pepa se začal snažit seč mohl aby se odrazil od dna a na konci druhého framu potopil několik barevných koulí a prodloužil tak své utrpení do rozhodující hry. U jednoho ze stolů se rozsvítila svíčka a Bobeš s Martinem starším si dali romantický párek s hořčicí.
 Tomu se ale aktéři semifinále neměli čas zasmát. Pepa stále bojoval více sám se sebou, a pak Vláďa opět předvedl svou největší zbraň. Snookry. A ačkoli se Pepa zázračně vykrucoval, body Vláďovi pomalu přibývaly stejně, jako v zápase s Bobešem. Pepa pak ve strachu z prohry uklízel koule bez nahrávání a to mu vyneslo dva samosnookry, které v závěru Vláďovi vkládaly klid k potápění. Za stavu, kdy Vláďa mohl potopit lehký matchball – rozhodující kouli zápasu, raději vytvořil další snooker aby si déle vychutnal Pepův naprostý šok z tak kruté porážky. Vláďa – Pepa 48:23, 18:30, 56:32
Druhé semifinále hráli Martin starší s Honzou, který se po vyřazení Javora určitě cítil na vrcholu. Uhrál první hru bez problémů a až v té druhé ho Martin přesvědčil, že není v semifinále náhodou a bude s ním mít hodně práce.
 To když vyklepal druhou černou a v zápětí uhrál hezkých 12 bodů, na čtyři koule za sebou. Honza potom vytáhnul na soupeře dva těžké snookry a otočil vývoj zápasu. V tu chvíli Martin úplně ztratil koncentraci. Pak po Martinově chybě ho Honza nechal hrát z nastalé pozice. Jenže než se tak rozhodnul, přemýšlel, že bude hrát freeball, protože neviděl na červenou. Pro Martina to znamenalo jen další snooker, ale jak se všichni bavili o freeballu, myslel si, že ho má on sám a zahrál do barevné koule. Ještě se s takovou situací nesetkal a za svou neznalost zaplatil. Tím ztratil další body. Za celý turnaj Martin nepotopil jedinou bílou kouli, a také to ho vyneslo až do semifinále. Dál mu ale zůstaly brány zavřeny. Honza – Martin st. 47:18, 55:31
Finále tedy hráli Vláďa s Honzou. Byl to jejich čtvrtý zápas na turnaji. Nikdo jiný si tolik nezahrál. Vláďa postoupil přes Zdeňka, Bobeše a Pepu.
 Honza postoupil přes Martina mladšího, Javora a Martina staršího. Oba hráči předváděli celý turnaj velmi taktickou hru. Ovšem Vláďa byl ve finále už trochu nesvůj a nepředvedl tak těžké snookry, jako ve čtvrtfinále a v semifinále. Proč by je hrál, když celou dobu vedl. Jenže pak musel řešit svůj únik a tím svůj náskok ztratil. První hra byla nejnapínavější, protože se hrálo až do černé koule. Vláďa ji několikrát měl před dírou, ale ani jednou se mu nepodařilo ji potopit a Honza potom velkou dálku potopil s bílou od mantinelu a šlo se do další hry. Honza měl docela dlouhou krizi a pro změnu se mu vůbec nedařilo potápět, ale ani jednou nenahrál. Vláďa tím pádem neměl co trestat. To ho příšerně frustrovalo, abychom to řekli slušně :-). Přesto byl i druhý frame vyrovnaný a skončil až potopením růžové a černé koule, které dal Honza a stal se dalším Chomutovákem, který ukořistil Zlaté trenky Karlovarské Koule.
 Vláďa – Honza 34:38, 36:47
 Sláva vítězům a poraženým čest. Tímto ještě vyhlašujeme dodatečnou odměnu těmto borcům. Všichni, kteří nevyužili té šance před turnajem, si mohou zakoupit zvýhodněnou turnajovou permanentku za 750Kč/10h hry, a vy, co jste ještě studentstvo do 23let máte možnost 10h zakoupit za 500Kč. Pokud tuto šanci nevyužijí do konce dubna, nabídka propadá. Děkujeme všem zúčastněným hráčům a gratuluji těm, kterým se podařilo byť jen zvýšit svůj osobní rekord v náběhu.
|
