Založit webové stránky nebo eShop
 

Galerie&snooker kafé KOULE

Turnaje Zlatý trenky open

Turnaj o Zlaté Trenky V.

 

 
 
 
Turnaj o Zlaté Trenky V. se konal v týdnu od 10. 9 do 17. 9. kdy probíhaly závěrečné boje kromě finále. To se vzhledem k nečekaným zdržením muselo odložit na sobotu 22. 10.
Hrálo se klasickým způsobem Play off. Turnaje se mohl účastnit kterýkoli kulečníkový hráč/ka bez ohledu na věk, pohlaví nebo národnost nebo rasu.
Startovné bylo naposledy 100 Kč. Všichni účastníci měli nárok na 50 % slevu na jednu permanentku na 10h na stole v Kouli. Zápasy byly na best of 3 (dva vítězné hry/framy) na plný počet 15 červených koulí bez časového omezení. Důležité a vesměs známé vnitřní změny v pravidlech byly: Protože všechny zápasy probíhaly pod dohledem rozhodčího, po zablokování do snookeru mohl hráč vrátit soupeře po chybě maximálně 3x. Jakmile hráč potřeboval dva originální snookery k otočení zápasu, hra/frame byl připsán vyhrávajícímu.
 
           
V prvním zápasu turnaje se setkali dva noví hráči, kteří do Koule nechodí dost dlouho na to, aby se navzájem poznali. Ovšem jejich osobní rekordy z náběhů (Robert tehdy 23 a Míra 18) napovídaly, že se bude na co koukat. A opravdu. V první hře měl Míra překonat svůj rekord v jednom náběhu, když byl již po dvou černých na lehčí modré kouli, ale zápasové napětí mu vposled strhlo ruku a skončil na čísle 17. To jsme ještě nevěděli, že kdyby Míra tuto modrou dal, mohl tím vyhrát soutěž o nejvyšší náběh turnaje. Robert se zřejmě nemohl tak brzy ráno rozehrát, protože postupoval po jedničkách. Jak se ve snookrovém žargonu říká, jeden bod, žádný bod. Obzvláště, když červené potřeboval nutně proměnit na vyšší bodový zisk, každá další mu více a více chyběla. Přesto k závěru postupně dotahoval a poznenáhlu byl na frameballové růžové kouli. Jenže musel hrát s hrabičkami a ty nestihnul zvednout a rozhodčí už hlásil faul za šest pro Míru. Pak si ještě jednou potopil Robert růžovou s faulem, když mu na druhé straně mantinelu zapadla i bílá koule. Tím Mírovi dal 12 bodů v pro něj nejnevhodnější chvíli. Míra pak dorazil po dlouhých jistotách i černou, a vedl 1:0.
 
            Druhý frame byl ještě napínavější. Strhující závěr zvedal diváky ze sedadel, jak by řekl televizní komentátor. Robert ve snaze olíznout růžovou kouli do středu minul a odrazem o mantinel zasáhnul černou – 7 bodů pro Míru. Pak nastal osudový okamžik zápasu. Míra hrou o mantinel růžovou téměř potápí, ale koule se vymlela a zůstala přímo před kapsou. Pár setin milimetru v cestě růžové kouli chybělo k tomu, aby Míra pohodlně dorážel černou, porazil Roberta 2:0 a postoupil. Avšak Robert trestal a o černou už se nehrálo.
            Ve třetí rozhodující hře už štěstí definitivně Míru opustilo. Jakkoliv zahrál, vše zůstávalo jako zázrakem před kapsou a Robert už jen uklízel nepořádek. Když se pak Míra s přemírou snahy pokusil přidat na síle, aby dál nenahrával, vyklepával i jisté koule, nebo se mu bílá zavrtala do kapsy. Robert se naopak rozjel a začal potápět dálky a bylo rozhodnuto.
 
Robert: Míra 56:65, 41:33, 47:4
           
Další ze zápasů zahrál držitel 2. Zlatých trenek Javor s novým hráčem Martinem Píbrem, který toho dne hrál snooker tak po páté v životě. Los je los, co naděláš, řekl si a šel bojovat. Hromada snookrů a vracení se vršila. Javor si chtěl koupit štěstí, ovšem nakonec koupil ořezávátko na špičku tága, které asi také nosí štěstí. Javor vyhrál první hru.
            Druhý frame už Martin neměl co ztratit a ukázal, že mušku má a míří mu to parádně. Několik opravdu dalekých koulí si vysloužilo i aplaus. Bohužel po jedné to nejde vyhrát, aspoň proti Javorovi ne. Vyhrála zkušenost a oproti Martinově skromným zkušenostem až gigantická vyhranost Javorova. V obou případech byl ohlášen konec hry ve chvíli, kdy Martin potřeboval již druhý snooker. Přesto se Martin rozhodně ukázal v dobrém světle, a kdo ví, jaká by byla jeho dráha turnajem, kdyby hned na začátku nehrál s favoritem favoritů.
 
Javor: Martin P. 53:18, 51:15
 
            Pak se tedy setkali dva vítězové předchozích duelů Robert a Javor v prvním čtvrtfinále turnaje. Vítěz měl zaručené minimálně 3 hodiny zdarma na stole v Kouli a oba už věděli, že ten kdo prohraje, neodchází s prázdnou, protože obdrží poukaz k 1 hodině zdarma na stole v Kouli jako odměnu za postup.
Papírově slabší ovšem po celou dobu první hry vedl. Javora zachránil těžký snooker za žlutou kouli, kde si nahrabal kýžených 12 bodů. Přesto když potopil se štěstím Nkem modrou, rozdíl byl 13 bodů. Javor ale v závěru z těžké pozice potopil růžovou i černou a tak dorovnal skóre. Černá se vrací na stůl, chvíli se brání, ale nakonec podléhá Javorovu šťouchu a excelentní ukázka obratu v zápase nevýslovně psychicky vyčerpala jak diváky, tak hráče samotné.
            Na začátku druhého framu se nás rozhodnul navštívit vítr a shodil reklamní tabuli z okna na Robertův stůl. Po dlouholeté barmanské praxi má naštěstí všechny věci vodotěsné. Pivo na staré křídě ho donutilo si koupit novou. A přálo mu štěstí, neboť hned z první příležitosti dal dvě černé, a když přišel ke stolu opět, k úžasu všech to zopakoval. Rázem tak vedl 32:0 a to se těžko obrací. Po té přišel souboj s vosou. Rozhodčí Pepa spíše couval, než bojoval, až statečný Javor jednou pořádnou ránou proradnou vosu skolil. Pepa jí pak zašlápnul a tvářil se jako její jediný přemožitel.
Když Javor po několika marných snahách viděl rozmístění koulí na stole, rozhodl se vzdát hru a raději začít nanovo rozhodující bitvu.
            Tato hra byla ještě divácky zajímavější, protože se stala přehlídkou blokování do snookrů a ještě více pak úniků z nich. Teprve zde se naplno projevily Robertovy schopnosti nadřené stovkami hodin hry karambolu. Nikdo z hráčů, ba ani věhlasný Bobeš, jehož jsme v turnaji tentokrát museli oželet, nedokáže takové úniky o tři, ba i o čtyři mantinely. Javor s ním zdárně držel krok, byly to opravdové čáry máry. Ani jeden ze snookrů nevynesl jediný bod jeho strůjci. Pak ale přišel nečekaný konec v podobě barevné dohrávky.
Pro o malinko vedoucího Roberta byla modrá frameball, jenže on přes dlouhý mantinel doslova smetl růžovou a černou dohrál triumfálně na střed. Poslední tři koule představují 18 bodů a to se prozatím stalo nejvyšším náběhem turnaje.
Robert : Javor 54:61, 57:19, 69:28
 
            Bohužel až od čtvrtého zápasu jsme měli k dispozici web kameru s vysokým rozlišením, protože se organizátoři turnaje, Eva s Pepou rozhodli zaznamenávat takovou podívanou. Hráli Gáďa s Martinem Bartošem. Oba dva k nám zavítají jen poskromnu, ale turnaj by nevynechali.
Martin za těch pár tréninků učinil velké pokroky a schovával pěkně bílou aby bodoval vracením do snookrů. Gáďa ale pokaždé unikal na vyšším procentu potopených koulí a když se v závěru Martinovi nezdařilo schovat růžovou za černou, byla z toho nahrávka a Gáďa trestal.
Oba dva se trápili nepřesnostmi, ale na obou stranách padlo i několik nádherných potopení. Ani jeden z aktérů tohoto zápasu nemusí klopit hlavu a oba ukázali, že jejich hra leží ještě na samém začátku, daleko od jejich opravdových schopností, ze kterých až mrazí. Martin pogratuloval vítězi se stejným úsměvem sportovce, se kterým prošel celým zápasem. To je mu ke cti a my se těšíme na jeho čas, který teprve přijde.
Gáďa : Martin B. 69:28, 66:42
 
            Vláďa pak měl sehrát zápas s Lukášem, ale ten se bohužel rozstonal a jeho indispozice se nezlepšila ani v poslední chvíli před zápasem. Lukáš je sparing Martina B. a nehraje snooker nijak dlouho. Přesto se odvážně přihlásili o své místo mezi elitní šestnáctkou, která si to měla rozdat o páté Zlaté trenky. Jména obou byla vložena do losovačky horní poloviny pavouka. Již jsme nestihli zachránit věc náhradníkem, takže jsme museli tento duel skrečovat ve prospěch Vladimíra.
           
            Druhé čtvrtfinále sehráli spolu rozehraný Gáďa a poněkud méně rozehraný Vláďa, jehož postup byl automatický. Gáďa byl opravdu rozehraný a prakticky stylem start cíl vyhrál první hru. Vláďa se ještě nerozehřál na svou provozní teplotu a než unikl z nechtěného Gáďova snookru, prohrával 1:0.
Ve druhé hře, která byla o poznání vyrovnanější, avšak Gáďa měl navíc štěstí, protože Vláďovo vyklepané koule zpravidla končily mezi bílou a kapsou v úhledné řadě. Jenže on ty lehké nedával zdaleka tak, jako ty opravdu těžké dálavy. Na to, že hraje snooker jednou za půl roku vždy na našem turnaji jeho ovládání bílé koule a potápění se blíží často úrovni těch, kteří trénují skoro denně. Navíc když už Gáďa něco nedal, místo nahrávky to byl snooker pro Vláďu. Jeho vedení uvádělo Vláďu v zoufalství a zdálo se, že už ho nic nezachrání. A přece. Gáďa v závěru dal bílou kouli a pak na barevné dohrávce ještě naprosto nešťastně utopil dvě bílé na před předposlední modré kouli – každý faul za 5 bodů. Načež dostal Gáďa další snooker Vláďa si tím vynutil další faul za 5. Tím vyhrál druhou hru a rozhodovalo se ve třetí.
            Ani rozhodující hra nebyla prosta vynucených faulů, na kterých oba z hráčů vyráběli body jako smyslů zbavení. Vláďa se ujal vedení o 15 bodů, ale Gáďa dal několik dálek a pak přidal náběh 15 bodů a otočil to. Ke konci však Gáďa dal 3x za sebou bílou a stav se zase otočil. Vláďa pak dal všechny barevné koule až na framebolovou růžovou. Tu potopil Gáďa a drama vrcholilo o černou kouli v posledním rozhodujícím framu. Ani tentokrát Gáďa nedokázal uhlídat bílou a tímto smolným faulem za 7 bodů uzavřel své působení na turnaji. Celkem za tři framy dal Gáďa neuvěřitelných 9 bílých koulí, což je smůla, přes kterou nejede vlak. I přes to měl nepočítaně šancí Vláďu porazit. Pepa jako rozhodčí se opravdu zapotil, aby vrátil vždy situace do stejné pozice. Ze všech zápasů pro sebe právě tento vyhodnotil jako nejtěžší.
            Vláďa : Gáďa 34:58, 64:54, 51:42
           
            Hlavní den turnaje začal brzy ráno zápasem mezi Evou a Honzou.
Téměř všechny strky se hrály na jistotu a od začátku bylo jasné, že kdo dříve udělá chybu, ten bude mít hodně práce, aby mohl odčinit, co napáchal. Čas neúprosně ubíhal a bylo jasné, že se bude hrát velmi dlouho. První hru si Eva potopila sice pět červených koulí, ale to bylo všechno. Žádná barevná jí nebyla souzena. Raději hru vzdala a šlo se do druhého framu.
            Ten se odehrával stejně až na to, že oba spolu drželi krok. Zatímco Honza potápěl sem tam nějakou tu zelenou, nebo hnědou, Eva si vzala 8 bodů za 2 bílé koule a dalších 12 za dokonalý snooker.
Pak ale Honza proměnil poslední červenou s růžovou koulí a to ho vrátilo do zápasu. Barevná dohrávka se začínala za vyrovnaného stavu. Eva dala dlouhou žlutou a pak i zelenou přes hrabičky, ale vyklepala z těžkého úhlu hnědou před středovou kapsou a Honza jí vymyslel neúprosný snooker, který jí stál 12 bodů.
Pak ale zvrátila nepříznivou situaci jedním zátahem dlouhou hnědou a ještě obtížnější modrou kouli s krásným přívodem na růžovou, kde využila černé koule jako brzdy. Ona růžová byla pro tento okamžik stěžejní a Eva to moc dobře věděla. Těsně vyklepala a Honza pak svou jistou hrou upěchoval obě zbylé koule do kapes. Bílá si po potopení černé ještě zatancovala ve žluté kapse, ale nepadla a tak bylo po zápase.
Honza : Eva 43:5, 54:43
 
            Pak ke svému duelu nastoupili dva sparingpartneři, kteří ještě s Martinem Píbrem chodí na snooker společně. Byli to Eda a Láďa Gyaragi.
Bohužel los je los a jeden musel z kola ven. Jako rozhodčí působil pro změnu Vláďa, který vystřídal Pepu, jemuž se s přibývajícími hosty kupila práce za barem. Půl hodiny vypadala situace vyrovnaně, ale kdykoli Láďa dal nějaký hezký náběh, nevyhnul se zbytečné chybě, která ho stála body. Vytvořil si mnoho šancí, ale málokdy je dokázal v zápasové vřavě zužitkovat a po jednom se těžko vyhrává.
Pak ho Eda postavil do neřešitelného snookru za růžovou, kterému se u nás říká satanáš. Červená byla navíc v klubku barevných koulí a tak Eda vyinkasoval dalších 12 bodů. Hned na to Eda udělal totéž a využil tak situace postavení koulí a bral na Láďovi dalších 8. S tím se Láďa rozhodl dál nepokračovat a dát novou hru.
            Druhý frame vypadal úplně stejně. Půl hodiny bylo vše vyrovnáno. Pak přišlo několik párů koulí, které potopil Eda, který byl v tu chvíli na koni. Láďa už trochu znervózněl, když mu spadla bílá koule a i když se snažil vrátit body snookrováním, Eda netrefil jen výjimečně. Láďa si sice dal žlutou véčkem, ale zbytek dohrávky patřil Edovi.
Eda : Láďa G. 58:16, 50:22
 
            Dalším zápasem byl souboj Pepy s Ondrou, který soudcoval Honza. Ondra se dostal do pavouka jako náhradník na divokou kartu.
Los je los a zde se setkal žák se svým učitelem, i když to tak ze začátku nevypadalo. Pepa dal totiž hned 4 fauly za sebou. Poznenáhlu ale srovnal náběhem 14 bodů, ve kterém se na patnáctém bodu na sebe velmi naštval, neboť mohl pak potopit modrou a měl by zatím nejvyšší náběh turnaje. Zatím totiž stále zůstávala tato odměna v rukách Roberta, kterému se povedlo vyřadit Javora smetením posledních tří koulí. Ještě 13 přidal, ale hra již byla příliš rozkouskovaná a další možnost Pepa nedostal, neboť po zmizení žluté už Ondra potřeboval dva snookry.
            Druhou hru už byl Pepa jednoznačně na koni a šlo mu jen o to, jak urvat cenu za nejvyšší náběh turnaje. Nejdříve dvakrát skončil černou. Pak už přidal k černé modrou. Následovala obrovská šance, kdy dvěma těžkými červenými udržel bílou na černých. Náběh mohl pokračovat do nekonečna, ale druhá černá nepropadla a Pepa, nejen že byl v pozici pro další nahrávku, ale byla by to v pořadí třetí černá a to stačilo na nejvyšší náběh turnaje.
Pepu to natolik rozrušilo a rozproudila se mu krev, že se musel rychle převléknout, jinak by asi zlomil tágo, nebo rozkousal stůl. I tak Ondra už nedokázal jeho náskok dohnat a stav ani tentokrát nedovolil dohrávat barevnou dohrávku.
Ondra ale předvedl připravenost, odhodlání a hlavně radost ze sbírání závodních zkušeností a je příkladem pro všechny slabší hráče, kteří mají vše teprve před sebou. V tréninku tento ještě hoch překonal hranici třiceti bodů a na jeho nástup na scénu nejlepších se nezadržitelně blíží.
Pepa : Ondra 55:25, 55:20
 
Následoval zápas Martina Pospíchala, kterému díky jeho synovi a jmenovci říkáme starší, proti nastupující generaci Pepových svěřenců Filipovi. Sudího si vyzkoušel opět Vláďa. Oba si vytvořili mnoho šancí, ale barevnou kouli nikdo ne a ne potopit. Ještě za stavu kdy zůstala jediná červená koule na stole, byly síly vyrovnány. Pak Filip onu poslední červenou proměnil s černou koulí za 8 bodů a vše se pomalu začalo sklánět na jeho stranu.
Martin neblokoval, snažil se potápět a z toho vznikaly nahrávky, které Filip proměňoval. Martin sice získal 5 bodů za snooker na modrou, ale pak se opět pokusil potopit a byla z toho nahrávka přímo před díru. Stejně nakonec skončila i růžová a bylo rozhodnuto. První hra trvala 22 minut, takže vše proběhlo v úctyhodném tempu. 
            Druhý frame byl o moc opatrnější. Po padesáti minutách byl stav 22:20 pro Filipa a šlo se teprve do posledních tří koulí barevné dohrávky. Ta trvala ještě dalších 10 minut. Martin se pokusil o riskantní snooker, ale modrou místo toho představil před kapsu a Filip trestal. Ještě na růžové kouli měl Martin možnost stav zvrátit. Stála sice u kapsy, ale musela být hrána přes celý stůl. Vyklepání bylo osudové. Růžová doputovala těsně před středovou kapsu a Filip si jí už nenechal ujít, i když jí musel hrát s hrabičkami. Později se ukázalo, že Martin chtěl mít zápas rychle za sebou a také se na něm podepsala únava z předchozí noční v práci. Filip nevypadal o nic svěžejší, ale díky soupeřově neopatrnosti vyhrál s přehledem zkušeného harcovníka a ne mladého začínajícího hráče.
Filip : Martin st. 39:21, 43:31
 
            Čtvrtfinalisté dolní poloviny pavouka tedy byli jasní. Kromě Filipova postupu všichni postoupili celkem podle očekávání. K prvnímu duelu nastoupili s malým předstihem vzhledem k původnímu plánu Honza a Eda. Rozhodčím zápasu byl Javor. Držitel posledních Zlatých trenek se tak utkal s čerstvým hráčem Edou, který k nám sběhnul z poolbilliardu, v němž je podle dosažených výsledků opravdu dobrý. Avšak proti Honzovi zřetelně nastoupil s velkým respektem a kupil chyby, které normálně nedělá. Honzovi pozoruhodně vylétla koule zpět do stolu po tvrdém nárazu o vnitřní okraj kapsy a podobnou podívanou pak vyrobil Eda, aby ukázal, že to umí. S hrabičkami se pokoušel o tahák a bílá mu přeskočila nejen cílovou kouli, ale i kapsu, do níž mířil, a málem rozlila Ondrův nápoj, kdyby se mezi tím Ondra nepřesunul k vedlejšímu stolu. Po pravdě se toto na stole stává opravdu zřídka. Za celé roky, co se v Kouli hraje snooker se to stalo jednou dvakrát. A teď hned dvakrát do framu. Honza si potom dal dvě růžové a jeho náskok se počítal na desítky. Ještě na stole zbývala barevná dohrávka od zelené koule a Eda už potřeboval snooker spolu s potopením všech koulí na stole, aby nepříznivou situaci zvrátil. Zelenou potopil a snooker se mu také povedl. Bohužel pro něj, protože jej potřeboval, nemohl ho vracet a popravdě, body z něj šly sbírat velmi dobře, protože hnědá stála hluboko v poli, zatímco bílá byla povážlivě blízko za modrou. Po pár strcích se povedl snooker Honzovi a Edu donutil chybovat. Ani ho nepotřeboval vrátit, protože koule se zastavili tak, že Honza ukázal svou nejsilnější zbraň – ovládání bílé – a vytvořil nový originální snooker, který donutil Edu vzdát hru a zkusit štěstí v druhém framu.
            Tam se mu začátek vydařil. Potopil dlouhou červenou s dokonalou nahrávkou na černou. Tu sice dal, ale z černé se přihrává opravdu špatně. Honza mu ale pomohl, když brzy potopil na modré bílou. Pak ale zahrál červenou zdarma a bílou zalepil za hnědou blízko rozstřelového mantinelu. Tentokrát se to Edovi na druhý pokus podařilo a nepřímo rozlil Ondrovi pití bílou koulí, kterou dvakrát vytlačil ze stolu a neopatrný Javor zády drcnul do stolu. Snooker za plný počet 12ti bodů vrátil Honzu do hry. Když přidal černou, pokusil se o žlutou do středu, ale místo toho umístil nechtěně bílou za černou tak dokonale, že Eda musel odevzdat dalších 12 bodů. Eda už musel snookrovat, ale místo toho dostal poslední ránu Honzovým nemilosrdným snookrem za černou. Ta znamenala, že Eda se vzdálil na druhý snooker a jeho první pokus o postup do semifinále pro něj skončil prohrou. Otrkal se ale a ti, kteří sledují jeho pokrok nejen v české snooker lize  hovoří o novém možném adeptovi na trofej nejvyšší.
Honza : Eda 51:26, 58:26
           
            Poslední čtvrtfinále spolu sehráli Pepa s Filipem. Jejich zápas řídil Javor. Bohužel to už táhlo na 19h a čekaly nás ještě obě semifinále a finále. Protože Robert musel na večer do práce, jeho semifinálový zápas Vláďou se udál přednostně v odpoledních hodinách. Ale abychom zachovali chronologii turnaje, povíme si o něm, až bude na řadě. Pepa vyhrál los a začal rozstřelem, kterým vůbec netrefil červené koule. Filip ho nechal opakovat a on tentokrát zasunul bílou rovnou do díry u černého mantinelu. Evička se Pepu snažila uklidnit, a jako psycholog s ním měla hodně práce. Pepa se vymlouval na zklamání ze zničení možnosti překonat nejvyšší náběh ještě ze zápasu s Ondrou. Ani Filipovi ovšem navztekaný Pepa nepomáhal v soustředění. Ovšem pomalu po dvou koulích se jeho náskok zvětšoval. Navíc Pepa nenechával ani jedinou příležitost Filipovi rozběhnout náběh. Nakonec nedošlo k barevné dohrávce, protože Pepův náskok byl příliš vysoký.
            Ve druhé hře Filip držel Pepu dál od koulí, ale když už z něj nějakou příhru dostal, nedokázal ji potvrdit barevnou koulí. Když pak nedal lehkou barevnou a byl na další červené kouli, Pepa potvrdil a opět trpělivě budoval svůj náskok. Navíc do Koule dorazili Pepovo známí a začali hlasitě fandit. Kromě hráčů a rozhodčího tak v závěru dne bylo přítomno asi deset diváků, vesměs známých hráčů, kteří se přišli podívat. Filip se ještě v závěru pokoušel donutit Pepu k chybám a získat body ze snookrů a nakonec se před barevnou dohrávkou dotáhnul na rozdíl pouhých tří bodů. Ale klid v závěru mohl mít ten, kdo vedl a to se ukázalo jako důležitá psychologická výhoda. Postupně uklidil všechny zbylé barevné a černá tak byla bezpředmětná. Pepa po zápase přiznal, že na konci měl trochu strach, ale užil si to.
Pepa : Filip 57:27, 49:26
 
            Mezi čtyřmi nejlepšími se tedy ocitli tito hráči: Robert vs Vláďa a v dolní straně pavouka Honza vs Pepa. Vláďa se chystal na svého soupeře doma, protože bydlí trochu z ruky až Horní Blatné, musel si postavit menší stůl do podkroví, jako je mají Javor s Honzou.
 
Pepa zase může trénovat kdykoli je volný stůl v Kouli, protože je její spoluprovozovatel. Jen Robert nemá vlastní stůl a hradí si hodiny v Kouli, kde se ovšem turnaj pořádá.
            Vláďa vlétnul na Roberta raketově. Nastřílel si 20 bodů náskok a přidal ještě 9, ale z druhé červené mu nevyšel rozstřel a musel opakovat samosnooker. Tím o svůj náskok ještě nepřišel, ale Robert přesto svého soka tu po dvou koulích, tu vynucením faulu dohnal. Vláďa sice svůj náskok opět získal, ale Robert zahrál na poslední červené velice obtížný snooker za modrou a dvanácti body se znovu přiblížil. Vláďovi se pak podařila velká taktická chyba, protože nevrátil těžký snooker za černou a vzal si free ball, který navíc nepotopil. Potom na hnědou udělal Vláďovi snooker, který mu přinesl dalších 8 bodů. Robert hnědá. Vláďa modrá. Robert růžová a černá se nedohrávala, protože rozdíl byl o 11 bodů.
            Druhý frame zase Vláďa začal lépe. Robertovi ale stačilo dát jedinou černou a byl mu v patách. Vláďa pak přidal snooker na poslední červené, ale místo bodů se mu dostalo ještě těžšího snookru.
Zde se ukázala Robertova průprava z karambolu, protože se nebojí hrát na dvanácti stopé mrše o tři mantinely na přesnost pěti, deseti centimetrů. Nejen že získal 6 bodů, protože Vláďa trefil zakázanou růžovou. Když poslední červenou proměnil na 6 bodů s pomocí daleké modré koule do rohu, ujal se vedení. Vláďa si ho pak snookrem a hnědou zase strhnul na svou stranu a hrálo se o poslední tři koule. Než padla modrá, trvalo to dobrých 15 minut, protože ani jeden nechtěl druhému nahrát ani na velkou vzdálenost. Vláďa se ji nakonec pokusil potopit a vyklepal. Dal ji Robert a v tu chvíli se skóre zastavilo shodně na 37:37.
Drama vrcholilo na posledních dvou koulích a zase se projevil klid vedoucího hráče jako výhoda. Vláďa musel a vyklepal. Robert docpal růžovou do kapsy a nahrávka na černou byla dostatečně kvalitní.
Robert : Vláďa 63:52, 50:37
 
Druhé semifinále spolu sehráli Honza s Pepou. Oba hladce postoupili 2:0 přes své soky a zřetelně se nerozehráli ke svému maximu. Tentokrát ale oba museli ukázat nejvíce ze svých dovedností. Pepa na začátku hry potápí omylem modrou a v dalším strku mu padá bílá. Dává tak soupeři opět náskok. Tentokrát 9 bodů. K barevné dohrávce se prokousávali 50 minut po zručných jistotách a tomu odpovídalo vyrovnané skóre. Honza se dostal sice do vedení, když Pepa trefil omylem černou, ale vrátil 10 bodů na těžkém bloku. Pusa od Evičky pro štěstí mu pak pomohla v krásném náběhu dvou haluzí. Žlutou zahrál od mantinelu na délku do žluté kapsy, přičemž žlutá stála nalepená na černé straně, a zelenou o tři mantinely úplně náhodně zase k černé levé kapse. Hnědou se mu podařilo vyklepat tak, že diváci jásali, když utíkala nalepená na mantinelu do žluté kapsy, ale tam se vymlela a zůstala připravená pro Honzu. Modrou opět Pepa potopil s nehorázným štěstím véčkem na délku a byl na růžové. Nakonec potopil i černou a šel do vedení.
Druhá hra začíná Honzovo perfektním rozstřelem a schováním bílou za zelenou. Pepa trefil zespoda balík o černou a při opakování ještě přidal přihrávku, takže opět dal soupeři náskok 8 bodů. Ty si ale hned vzal zpět, když potopil černou. Následně Honza úžasně vytvořil snooker za hnědou u mantinelu, že kterého fasoval 12 bodů. Potom Javor z nedostatku příležitostí k vytahování koulí z děr lovil (úspěšně) po kavárně mouchy. Co Honza nevydělal na snookrech, to neměl, protože z pokusů o potopení byla pokaždé přihrávka pro Pepu. Barevná dohrávka už nebyla potřeba, protože Honza měl z Pepovo faulů dostatečný náskok k tomu, aby se postavil poslední, rozhodující frame.
Pepa vlétnul do zápasu jako vítr do pšenice a kosil modré koule. Vedl už 20:0, když vyklepal jistou černou kouli kvůli nahrávce. Jeho náskok měl být hrozivější, ale místo toho Pepu tato událost úplně rozhodila. Pak se šlo jen po jedničkách na obou stranách, než Pepa vytvořil na poslední červené snooker za 14 bodů. To mu ale nestačilo a v útočných snookrech pokračoval. Po poslední červené kouli byl stav 48:19 pro Pepu (rozdíl 29 bodů), a hlásil zelenou kouli, která pro něj znamenala (aniž by to tušil) vítězství, vždyť rozdíl na stole už by byl na dva snookry. Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil. Místo zelené totiž Pepovi do kapsy zalétla bílá. A to nebyl konec. Kdybychom neměli o tom videozáznam, ani by se tomu nedalo věřit. Honza si postavil bílou do rozstřelového déčka a vyrobil snooker, kterým Pepa zaplatil 16ti body.
Honza si pak mohl vzít freeball. Za žlutou zahrál modrou a náskok byl jako mávnutím kouzelného Honzova tága zkorigován na 7 bodů. Přestože zůstala na stole celá barevná dohrávka, Pepa úplně ze ztráty náskoku oněměl a jeho muška byla ta tam. Uvědomil si náhle, že by mohl prohrát a tak strašně začal být úzkostlivý, že se, jak se mezi sportovci říká, rozsypal. Honza si pohlídal, aby žádnou z barevných neměl lehkou a příležitostně se mu podařil i snooker. Když pak dostal šanci, potopit dlouhou hnědou na rovno s modrou v díře, nedokázal ani na druhý pokus dát. Honza s bílou na mantinelu hnědou potopil, ale modrou vymlel a tu pak s vypětím všech sil už Pepa dal. Tím se Honzovi přiblížil, ale věděl, že pro Honzu je růžová vítězná, kdežto on potřeboval obě. Tato barevná dohrávka trvala sama o sobě půl hodiny. Diváci už zívali a hráči se ploužili jako nemrtví, když Honza naservíroval Pepovi růžovou před střed, a tehdy se definitivně zlomil chléb zápasu. Pepa ji vyklepal ne víc než o jeden milimetr a po další dlouhé honičce se dostal k zakončení Honza, který z těžkého úhlu olíznul dokonale přesně a byl po třech hodinách a sedmnácti minutách těžkého boje ve finále turnaje.
Honza : Pepa 38:53, 54:26, 64:53
 
            Ve finále turnaje o páté Zlaté trenky Galerie & Snooker kafé Koule se utkali Honza z Chomutova a Robert z Karlových Varů. Vzhledem k tomu, že Robert musel večer do práce, muselo se finále odehrát v náhradním termínu. Konalo se o tři týdny později, protože Honzovi se opět ozvalo těžké bolení zad a musel do nemocnice. Avšak všichni diváci byli o tomto posunu spraveni a nový termín byl všem znám. Robert tedy měl dost času potrénovat, zatímco Pepa mohl vydýchat svůj úděl a obléknout rukavičky rozhodčího.
            Hned v úvodu prvního framu se Robertovi podařilo několik snookrů a Honza odevzdával faul po faulu. Navíc Honza byl zřetelně nerozehraný a nedával koule, které se mu normálně daří. Přesto ještě před hnědou koulí byl stav vyrovnán. Jenže Robert hnědou dal a připravil snooker na modré, ze které Honza odevzdal 17 bodů a tím utnul první hru.
            Ve druhé hře Honza také dává pěkný snooker. Robert však na druhý pokus trefuje. Padá blok za blokem, jistota střídá jistotu. Jakmile se stůl vyprázdnil a nastala barevná dohrávka, Robert několika dobrými snookry nahrál 22 bodů náskok, což byl i součet bodů na stole.
Dvě koule ho dělily od vítězství. Jednu dal a náskok zvýšil na 26. Nyní zbývalo na stole pouhých 18 bodů a Robert stál před relativně lehkou modrou. Dva snookry teď již měly hodnotu 10 bodů, protože snooker na modré je za 5. S přibývající nervozitou se kupily i nevynucené chyby. Minul a Honza zopakoval kouzlo, které jsme viděli již v zápase s Pepou. Hned z následného strku vytvořil snooker, který již nemohl vrátit, protože ho potřeboval. Robert se ho rozhodl hrát extrémně prudkým štosem, což je bílá zahraná tak, že objede blokující kouli okolo. Ale neměl dost prostoru a Honza snížil. Robert pak mohl modrou ještě jednou dát, ale vyklepal a nestačil se divit, když Honza po potopení modré nalepil růžovou na černou, která stála těsně v díře. Robert nemohl zahrávat jinak, než že potopil černou a růžovou nechal přímo v díře pro Honzu.
Honza pak měl lehkou práci s růžovou a černou musel potopit, aby vyhrál o těsné 4 body. Robert měl dvě nebo tři těžké příležitosti. Nenechával vůbec nic Honzovi lehkého, ale Honza se vzepjal k poslednímu strku a dlouhým televizním úderem vydrancoval nemožné vítězství a šlo se do rozhodujícího framu.
            Začalo se pěkně zhurta, když Robertovi nedojela bílá z rozstřelu a Honza jí proměnil s modrou. Pár jistot a Robert červená zdarma s modrou, kterou vyklepal tak dobře, že mu zapadla do rohové kapsy. Pak se Honzovi nepovedlo potopit červenou s odrazem bílé o mantinel a Robert opět trestá modrou. Pak Honza druhou žlutou vyklepává. Ihned z této pozice Robert odchází od stolu až po vyklepání třetí barevné koule a Pepa hlásí 17 a utírá si čelo, protože nestíhá běhat vytahovat barevky.
Tato hra trvala přesně 14 minut a diváci nestíhali kulit bulvy. Prostě co pokus o potopení, to koule dole. Honza ztrácel hodně bodů - jediná nepovedená jistota a Robert přidává další černou a hned v dalším náběhu pro změnu černou vyklepává a nechává ji přímo u rohové kapsy. Zůstávala tam a čekalo se jen, kdo první dá červenou kouli. Honzovi se ale žádná červená nehodila a musel nalepit bílou k rozstřelovému mantinelu. Robert ale i dálaku potápí a musí to udělat třikrát, než se mu podaří černou shodit. To už Honza může zvrátit jen vynikající nahrávkou na černou, ale jen se smíchem zoufalství sleduje, jak přichází nechtěná nahrávka a ze situace těží zase soupeř. Když si tedy po poslední červené Honza přivádí na hnědou, přepočítá skóre a protože prohrává už o 38 bodů, spočítal si, že aby nebyl o dva snookry pozadu, musí dát obtížnější růžovou s hráběmi. Ve skutečnosti potřeboval černou, toho si ale nikdo nepovšiml, protože vše proběhlo v obrovském tempu. Když svou růžovou nepotopil, hrál dál, protože ho ani rozhodčí neupozornil.
Robert tedy dal ještě náběh žlutá, zelená, a teprve po vyklepání hnědé už nebylo pochyb o vítězi turnaje a Honza vstal ke gratulaci. Jako poražený finalista si odnesl permanentku do Koule na snooker v hodnotě 5 hodin, takže tolik ho zas prohra nebolela.
Robert : Honza 54:11
 
Co říci na závěr? Robert bral 6 hodin za nejvyšší náběh turnaje, 10hodin za vítězství a samozřejmě Zlaté trenky, které si jako poklonu divákům a organizátorům navlékl, ačkoli mu byly velice těsné.
 
Celkem se rozdalo na odměnách rekordních 31 hodin zdarma na stole v Kouli a to za účast určitě stálo každému. Příští turnaj bude mít startovné o něco vyšší, ale zato zde uvidíme jistě i hráče z jiných koutů naší země, nejen z Varů, Chomutova, nebo Plzně. V odměnách se totiž budou též započítávat postupujícím hráčům i body do žebříčku české snooker ligy. Takže se těšíme častěji na náběhy přes dvacet, třicet a možná, ...možná přijde i kouzelník. 
 
 
 
 
 
 
Výslednice se průběžně bude obnovovat na našich web. stránkách.
    Výherní ceny turnaje o Zlaté trenky jako permanentky na stůl v KOULI
Vítěz trofej Zlaté trenky + 10h do KOULE 
Finalista                                5h -"-
Semifinalisté                        3h -"-
Čtvrtfinalisté                         1h -"-
Nejvyšší náběh                     6h -"-

 

 

 

 Zlatý trenky open 4

 
sobota 2. 4. 2011
 
 
 
Turnaj o Zlatý trenky IV. byl bezesporu největší. Menší startovné podle očekávání zvedlo zájem hráčů, kteří se do té doby neúčastnili. Ke zkušeným matadorům, kteří si již vyzkoušeli turnajovou atmosféru přibylo hned 7 nových jmen. Gáďa, Zdeněk, Filip, Burák, Martin starší, Jára a jeho náhradník David. Více hráčů, avšak méně zápasů, taková byla poslední soutěž.
 
  
 
Bohužel někteří z hráčů z minulého turnaje nedorazili, což nás velmi mrzí a doufáme, že budou sledovat naše akce a příště se přihlásí. Jmenovitě Vojta, který, jako držitel Zlatých trenek rozhodně měl zkusit obhájit své vítězství. Jistě by to neměl lehké, všichni jsme se na něj pečlivě připravovali. Nepřijel, a tak zatím na dvojnásobného vítěze musíme počkat.
 Tím jsme předeslali, že nevyhrál nikdo z předchozích držitelů a předbíháme tak úmyslně našemu dramatickému vyprávění. Turnaj byl koncipován jako play off systém, poprvé tak, jak se opravdu ve světě hraje. O to víc je vítězství cennější. Když se nesmí prohrát, je tlak, který na sebe vkládáme chutí po postupu, tím silnější. Sami se o tom přesvědčili všichni, kteří startovali.
Podařilo se rozvrhnout turnaj do tří dnů, což vyústilo v dodržení (konečně) časového harmonogramu v den finále. Když hráč ví, že má tři hodiny volno, může se jít projít, na oběd nebo večeři atd. a tím se lépe připravit na svůj další duel. Všechny zápasy byly dopředu rozvrhnuty na daný čas, a proto museli jednotliví aktéři přijmout tento fakt a přizpůsobit se. Odbouralo se ale čekání a celý turnaj mohl proběhnout v příjemné pohodě.
 
V prvním dnu proběhla horní osmifinálová strana pavouka, a z ní vzešli první čtyři čtvrtfinalisté. Úvodní zápas turnaje sehráli Ilyja s Bobešem, který se připravoval s Pepou, Martinem starším a Vláďou. Den před turnajem dal Bobeš náběh 23 a bylo jasné, že Ilyja nemá nejšťastnější los. Ale chce-li hráč vyhrát, musí porazit každého, jak s oblibou říká Javor – držitel Zlatých trenek. Úvodní strk turnaje předznamenal ducha, ve kterém se celá soutěž odehrávala. Šlo o chyby. Ilyja totiž hned z rozstřelu poslal bílou do kapsy. Bobeš byl na koni, a když vyhrává, nemá moc soupeřů. Rychle se šlo do druhé hry. Tam se Ilyja poučený z předchozích nezdarů nepouštěl do žádných větších akcí. Pomalinku na soupeře ztrácel, ale trpělivě čekal na svou příležitost. A ta přišla ve snookru za růžovou kouli v samotném závěru. Náhle z prohraného framu byl vyrovnaný. Ilyja potřeboval růžovou i černou, Bobeš pouze růžovou. Tu také nakonec dal a z nahrávky smetl i černou. Bobeš – Ilyja 58:18, 58:47
Na druhou hru nastoupil Vláďa se Zdeňkem
 
Opět nás zamrzelo, že jsme neměli přítomné web kamery, protože to co se stalo, skoro nikdo nikdy naživo neuvidí. Stejně jako dal Ilyja neuvěřitelnou kombinaci přes čtyři koule, podařilo se něco ještě více nevídaného Zdeňkovi. Vláďa nováčka v Kouli i v turnaji drtil vysokým rozdílem, když přišel Zdeněk a zamířil na žlutou. Věděl, že má stále šanci projít aspoň do Interligy, pokud se mu podaří náběh 13 a více. Mohl se pokusit blokovat a obrátit zápas, ale kdo byste to zkoušel za stavu 44:4? Zdeněk se rozhodl správně a po žluté zkusil zelenou véčkem a totéž pak učinil s hnědou. Diváci hulákali nadšením. Stačilo potopit modrou a Zdeněk měl 14.
Když modrou potopil, chtěli jsme mu gratulovat, ale to by nesměla být růžová tak blízko středové kapse. Zdeněk ji musel hrát bílou od mantinelu a nejspíše z radosti nad postupem do Interligy Koule olíznul těžkou růžovou tak tak, zavrtěla se mezi stranami a spadla. Nyní už o nic nešlo. Většina z nás by takovouhle černou prostě nehrálo a začalo se radovat. Kdepak. Zdeněk černou nalepenou na mantinelu mířil véčkem do rohové kapsy, ale nebyla dost přesná a vylétla dvěma odrazy do protější kapsy. Ani tam ale neskončila. Provedla totéž a záhadným způsobem nabrala sílu na v pořadí čtvrtém a pátém mantinelu jdoucím rychle po sobě zamířila umírněným tempem zpět tam, kam ji Zdeněk zamýšlel. Ztrácela sílu, vždyť urazila po diagonálách na dvanáctistopém stole již osmý metr. Ale ten poslední metr překonala s grácií, jakou žádná jiná neumí. A když propadla do síťky, Vláďa, Bobeš a Pepa se málem zhroutili. Zdeněk si z turnaje odnesl 3h odměny za nejvyšší náběh 27 bodů, když spotápěl celou barevnou dohrávku. V druhé hře Vláďa raději nenechal nic náhodě a budoval svůj náskok obezřetněji. Zdeněk mu ještě přidal dvěma chybami na černé kouli a bylo po zápase. Vláďa – Zdeněk 44:31, 71:23
Dále hráli Gáďa s Pepou.
 
Dlouhý a těžký zápas. Gáďa je pro většinu neznámým hráčem a že hraje velmi dobře, to Vláďa stále opakuje. Pepa mu ale nevěřil, dokud se nepřesvědčil sám. První frame Gáďa s přehledem vyhrál a Pepa se ocitnul v play off hře hned na začátku turnaje.
 
Pepa musel vytáhnout zásobu svých slavných snookrů, kterými bodal a ohlodával sebevědomí Gáďovi po malých kousíčkách, jako se krysa prokousává ze smrtonosné pasti. Ještě v polovině druhé hry se nad Pepou stahovaly mračna, když se mu podařil první těžký blok. Druhý frame vyhrál díky 18ti bodům, které na Gáďovi vytahal z chyb. Na začátku třetí hry Pepa získal zřejmě magické požehnání, protože utopil dvě barevné koule, jak se říká haluzí – tedy jinam, než zamýšlel. Gáďovi se v otočeném skóré už nehrálo dobře a přišly chyby na barevných koulích. Jedna červená je jeden bod a po bodu se vyhrát nedá. I když se snažil až do úplného konce, Pepa ho už nepustil ze spárů a spíše takticky vyhrál. Gáďa – Pepa 33:20, 18:39, 24:36
Poslední zápas dne odehrávali Hany s Evou.
 
Souboj mrtvol – jinak se tomu říci nedá. Oba dorazili po dlouhé probděné noci a jejich oči mžouraly do dálav stolu, že jsme se báli, jestli bradou na tágu při míření náhodou neusnuli. Eva se označila za servírku, neboť servírovala koule k dírám s vytrvalostí sobě vlastní. Hany je pak občas i trefil a tak pomstil ve svém druhém turnaji svou jedinou porážku, která ulpívala na jeho Zlatých trenkách číslo 1. Eva již barevnou dohrávku ani nechtěla dohrávat, protože jí bylo jasné, že dnes se jí prostě nedaří. Hany – Eva 53:19, 27:9
Ve středu se hrály pouze dvě zbylá čtvrtfinále, do kterých nastoupili Bobeš s Vláďou a Hany s Pepou, kteří začali.
 
Pepa opět začal hůře. Ani to nebylo nervozitou, jako skvělou hrou Hanyho. Ten vedl už 21:2, když se Pepa rozhodnul snookrovat a z nahrávky trestat. Uštědřil Hanymu řádnou ránu do jeho sebevědomí, když hru otočil a vyhrál. Druhou hru ale Hany bojoval jako lev. Pomohla mu také modrá koule, která záhadně Pepovi propadla společně s bílou na turnaji hned několikrát. Byly to právě Pepovi modré koule, které ho držely při životě s těmi nejtěžšími soupeři, a nyní, jakoby se ho rozhodly zradit. Podobně jako v úvodu, Hany ztratil svůj slibný náskok, ale na konci zapotápěl barevku a vyhrál.
  
Šlo se tedy do třetího rozhodujícího framu. Pepa byl na rozstřelu a ten mu vyšel dokonale, neboť Hany hned musel čelit snookru, když bíla doputovala za zelenou kouli v déčku. Oba se pak honili a své vedení si těsně kradli. Hany potápěním, Pepa svým blokováním do snookru, a tak až do samého závěru na černé kouli. Nebylo asi napínavějšího framu na tomto turnaji. Pepa musel potopit, aby skóre zůstalo na shodných 43:43 a mohla se černá přenastavit. Nakonec se mu podařilo vytáhnout nádhernou dálku a byla to první pořádná koule, kterou Pepa ukázal, že patří k těm nejnebezpečnějším. Černá šla zpět na svůj bod a hrálo se o ní. První, kdo se opravdu pokusil ji potopit, byl Hany a jemu za to budiž chvála. Odvaha ale tentokrát nebyla odměněna a z následné situace Pepa trestal. Stal se tak prvním semifinalistou turnaje a na svůj opasek hrdě zavěsil skalp držitele prvních Zlatých trenek. Hany – Pepa 31:51, 56:24, 43:50
Druhé čtvrtfinále hráli Vláďa a Bobeš. Oba v mírné euforii ze svých předchozích zápasů.
 
Papírově měl Bobeš mnohem více turnajových zkušeností a jeho konečná na minulé akci teprve v semifinále ho zklamalo. Oba se opatrně oťukávali, když došlo na barevnou dohrávku. Žlutou a zelenou nechal soupeři a pak rozhodujícím náběhem smetl hnědou, modrou i růžovou.
 
Druhý frame už šlo o podívanou s pěknými kombinacemi a jen díky nervozitě nešlo do kapes více než čtyři koule. Vláďa se poučil a zvolil méně přímočarou taktiku. Rozhodl se od začátku soupeře deptat snookry. Hned z rozstřelu za hnědou, a pak během hry ještě jeden těžší, nalepený přímo na žluté. Body Vláďovi rostly a rostly. To Bobeše vyprovokovalo hrát ze všech pozic černou kouli a bývalo by mu to vyšlo, kdyby se mu bílá nezachytila o střed a nepropadla taky. Bobeš vzdává druhý frame, když prohrává již o 38 bodů a vrhá se, do běla rozpálen, do rozhodující bitvy. Bobeš ale podle všeho svého soupeře notně podcenil.
 
Vláďa zůstal v úplně stejném rozpoložení po celý třetí frame a nenechal se zlákat vidinou pěkného náběhu. Kdykoli měl možnost, urputně zasnookroval a jeho zavilost slavila úspěch. Všichni víme, jak je obtížné otočit zápas, jde-li o ten, který tě může poslat do čekárny na další turnaj. Navíc zrovna tehdy byla mezi diváky neukázněná dívka, která se nedokázala přestat smát a musela být několikrát napomínána. Bobeš sice nepodal oficiální protest, ale je všeobecně známo, že byl rušen. Taktika tak i ve druhém čtvrtfinále slavila úspěch nad úctyhodnou šikovností. Vláďa – Bobeš 9:27, 58:20, 47:34
Následoval již první sobotní zápas. Počasí se rozhodlo ukázat svou vlídnou tvář a místo aprílových dešťů nám prosvítilo celou Kouli. Jen pár kroků od galerie se objevily modré květy.
 
 
V osm hodin a třicet minut nastoupili proti sobě Javor s Filipem.
 
Nováček měl proti sobě neobyčejně těžký los a musel projít přes držitele Zlatých trenek. Ale mladík ještě nemá dost odehráno a pár zlozvyků z poolu ho nakonec vytrestalo. Větší poolová koule je snadným terčem a odeslat ji do velké kapsy na malém stole je pro Filipa takovou rutinou, že se ani neobtěžuje s proměřováním a mířením. Jenže snooker je králem všech kulečníků. Je velký, obrovský a jeho koule jsou o poznání menší. Vojta, billiardový velmistr, na snookru musel trénovat hodinu po hodině celé měsíce, než přišel a vyhrál Zlaté trenky. Javor – Filip 45:25, 34:14
Pak hráli Honza s Martinem mladším.
 
Oba se znali z minulého turnaje. V prvním framu vše vypadalo vyrovnaně. Dokonce se zdálo, že Martin staršího Honzu vyškolí. Honza ale na barevné dohrávce dal 18 bodů v jednom náběhu a otočil první hru ve vítězství. 
Ve druhé hře už Honza rozehraně útočil. Martin nerezignoval, dokonce vytáhnul proti těžkému soupeři několik skvělých snookrů, ale protože na něj dolehla únava z náročného pátku, jeho sok ho udolal. Budiž mu útěchou, že jeho sok byl toho dne neporazitelný.Honza – Martin ml. 44:26, 59:35
David, který nastoupil místo Járy, který nemohl dorazit kvůli práci. Radek přijel až z Chomutova a vypadal, že se velmi těší. Byl usměvavý, vždyť minule prošel až do semifinále.
 
Jenže se mu vůbec nedařilo. Hned na začátku musel čelit těžkému snookru a vzápětí na to potopil bílou. Tím začínal hru stavem 0:19 a už ji nezvrátil. Radek protestoval proti dávání rad soupeři a též upozornil na rušení při hře. Bohužel to se na turnaji může stát, a toto je jedna z věcí, na které musí vedení zapracovat. Poslední návrh hovoří o právu na opakování framu, pokud oba z hráčů souhlasí, že jsou vyrušováni. Sice to může notně celý turnaj protáhnout, ale tím pádem bude větší tlak ze strany organizátorů na klid.
  
Ve druhé hře si Radek dával pozor na chyby a vyhrál. Třetí rozhodující frame byl napínavý a vyrovnaný. Hrálo se o černou kouli a tu David nakonec potápí.
 
Radek tak musel z kola ven a tak náhradník postoupil na úkor favorita. Bylo to vlastně jediné překvapení základní osmifinálové skupiny. David – Radek 43:14, 19:45, 52:47
Martin starší se minulý turnaj přišel podívat na svého syna a jako mnoho jiných diváků si pak sám vyzkoušel, o čem že to je. A nadchlo ho to natolik, že začal pravidelně trénovat, aby si mohl zahrát na příštím turnaji taktéž. A jeho chvíle byla zde.
 
Burák je úplný nováček co do odehraných hodin snookru a přestože ho hra baví, vždyť bez sebemenšího předchozího tréninku nahrál náběh 14 a to z úvodní hodiny zdarma, kterou má každý nový hráč hned vstoupil do inerligy.
 
Na Martina ale nestačil, i když ho trápil dlouhou předlouhou hrou a čekal, až ho soupeř vyzve k odstoupení ze hry. Sem patří zmínka o tom, že díky úrovni hry se nemusel využít časový limit u předchozích zápasů. Pouze se aplikovalo pravidlo, že pokud soupeř potřebuje více než jeden snooker k otočení, hra končí. Toto pravidlo se příště uplatní v případě protahování jedním z hráčů nad limit 40ti minut.
 
Vše dotud probíhalo báječně, ale všechen čas, který se zatím ušetřil tento zápas, spotřeboval a další už začínal s půlhodinovým zpožděním.
  
Martin st. – Burák 47:24, 46:19
V pořadí třetí čtvrtfinále sehrál Javor – držitel Zlatých trenek s Honzou. V tu chvíli věděli, že další z trojice Chomutovských dál nepůjde.
 
To, že se setkali Honza s minulým finalistou už ve čtvrtfinále, bylo způsobeno lepším postavením Radka v minulé soutěži. Mohli se sejít leda v semifinále, ale Radkovi o půl černé koule utekl postup a tak všechno bylo jinak. Honza věděl, že pokud Javora porazí, nemá před sebou nikoho silnějšího. Opřel se do něj, jen co je pravda. V první hře Honza vytvořil náběh 25 bodů. Tím si vylepšil svůj rekord a zároveň poskočil na třetí místo žebříčku Koule.
 
Bylo by druhé, ale to mu vyfouknul Zdeněk v prvním dnu turnaje. Takových 25, to soupeře pořádně zatlačí do židle, a protože se Javorovi nedařily barevné koule, šlo se do druhého framu. Tam se na Javora ke všemu přilepila smůla, protože několikrát potopil bílou kouli. Nedařilo se mu míření a tak nečekaně vypadnul a ostatní si mnuli ruce. Honza – Javor 51:32, 42:23
Poslední čtvrtfinále sehrál David s Martinem starším.
 
Zde si nikdo netroufnul tipnout vítěze. Oba hráči se znají z Interligy Koule. Zde vyhrál těsně Martin. Jak jsem již předeslal, chyby na bílé kouli stály za většinou proher přítomných silných hráčů. David překonal dokonce Javorovi tři z předchozího čtvrtfinále a potopil jich v prvním framu pět.
 
To ho stálo první hru a do druhé nastoupil s vědomím, že pokud nevyhraje, vypadává. A to se nikomu nehraje moc dobře. Javor by mohl vyprávět. Martin ovšem už neponechal nic náhodě a postoupil ve svém prvním snookrovém turnaji už do semifinále. David – Martin st. 23:37, 23:43
A tak jsme znali všechny čtyři semifinalisty turnaje o Zlatý trenky 4. Ze všech šestnácti zbyli po dvou zápasech Pepa proti Vláďovi a Honza proti Martinovi staršímu. Z předchozích dnů byla horní polovina pavouka odehrána a nyní jsme znali i dolní stranu.
 Pepa proti Vláďovi nastoupil příliš šťastně a bezstarostně. Přiznal, že ho vyřazení Javora dost rozrušilo, protože si na Vláďu věřil a už se viděl ve Zlatých trenkách.
 
Otevřel hru a neohroženě roztrhnul červené koule. Vzápětí byl ve vynikající pozici, která zaváněla velmi vysokým náběhem. Jenže Pepa hned první kouli nedal a ani jeho přihrávka nedopadla, jak měla. To ho znervóznilo víc, než si připouštěl. Vláďa zcela bez problémů vyhrál první hru a Pepa pochopil, že svého soupeře hrubě podcenil. Stejně, jako před tím Bobeš. Celý zápas se odehrával ve znamení snookrů.
 
Pepa se začal snažit seč mohl aby se odrazil od dna a na konci druhého framu potopil několik barevných koulí a prodloužil tak své utrpení do rozhodující hry. U jednoho ze stolů se rozsvítila svíčka a Bobeš s Martinem starším si dali romantický párek s hořčicí.
 
Tomu se ale aktéři semifinále neměli čas zasmát. Pepa stále bojoval více sám se sebou, a pak Vláďa opět předvedl svou největší zbraň. Snookry. A ačkoli se Pepa zázračně vykrucoval, body Vláďovi pomalu přibývaly stejně, jako v zápase s Bobešem. Pepa pak ve strachu z prohry uklízel koule bez nahrávání a to mu vyneslo dva samosnookry, které v závěru Vláďovi vkládaly klid k potápění. Za stavu, kdy Vláďa mohl potopit lehký matchball – rozhodující kouli zápasu, raději vytvořil další snooker aby si déle vychutnal Pepův naprostý šok z tak kruté porážky. Vláďa – Pepa 48:23, 18:30, 56:32
Druhé semifinále hráli Martin starší s Honzou, který se po vyřazení Javora určitě cítil na vrcholu. Uhrál první hru bez problémů a až v té druhé ho Martin přesvědčil, že není v semifinále náhodou a bude s ním mít hodně práce.
  
To když vyklepal druhou černou a v zápětí uhrál hezkých 12 bodů, na čtyři koule za sebou. Honza potom vytáhnul na soupeře dva těžké snookry a otočil vývoj zápasu. V tu chvíli Martin úplně ztratil koncentraci. Pak po Martinově chybě ho Honza nechal hrát z nastalé pozice. Jenže než se tak rozhodnul, přemýšlel, že bude hrát freeball, protože neviděl na červenou. Pro Martina to znamenalo jen další snooker, ale jak se všichni bavili o freeballu, myslel si, že ho má on sám a zahrál do barevné koule. Ještě se s takovou situací nesetkal a za svou neznalost zaplatil. Tím ztratil další body. Za celý turnaj Martin nepotopil jedinou bílou kouli, a také to ho vyneslo až do semifinále. Dál mu ale zůstaly brány zavřeny. Honza – Martin st. 47:18, 55:31
Finále tedy hráli Vláďa s Honzou. Byl to jejich čtvrtý zápas na turnaji. Nikdo jiný si tolik nezahrál. Vláďa postoupil přes Zdeňka, Bobeše a Pepu.
 
Honza postoupil přes Martina mladšího, Javora a Martina staršího. Oba hráči předváděli celý turnaj velmi taktickou hru. Ovšem Vláďa byl ve finále už trochu nesvůj a nepředvedl tak těžké snookry, jako ve čtvrtfinále a v semifinále. Proč by je hrál, když celou dobu vedl. Jenže pak musel řešit svůj únik a tím svůj náskok ztratil. První hra byla nejnapínavější, protože se hrálo až do černé koule. Vláďa ji několikrát měl před dírou, ale ani jednou se mu nepodařilo ji potopit a Honza potom velkou dálku potopil s bílou od mantinelu a šlo se do další hry. Honza měl docela dlouhou krizi a pro změnu se mu vůbec nedařilo potápět, ale ani jednou nenahrál. Vláďa tím pádem neměl co trestat. To ho příšerně frustrovalo, abychom to řekli slušně :-). Přesto byl i druhý frame vyrovnaný a skončil až potopením růžové a černé koule, které dal Honza a stal se dalším Chomutovákem, který ukořistil Zlaté trenky Karlovarské Koule.
 
Vláďa – Honza 34:38, 36:47
Sláva vítězům a poraženým čest. Tímto ještě vyhlašujeme dodatečnou odměnu těmto borcům. Všichni, kteří nevyužili té šance před turnajem, si mohou zakoupit zvýhodněnou turnajovou permanentku za 750Kč/10h hry, a vy, co jste ještě studentstvo do 23let máte možnost 10h zakoupit za 500Kč. Pokud tuto šanci nevyužijí do konce dubna, nabídka propadá. Děkujeme všem zúčastněným hráčům a gratuluji těm, kterým se podařilo byť jen zvýšit svůj osobní rekord v náběhu.
 

ZLATÝ TRENKY OPEN 3 (MARATON) prosinec 2010

Turnaj o Zlaté trenky open 3, který se konal ze středy na čtvrtek 29. a 30. prosince byl zatím největší akcí Galerie & Snooker kafé KOULE. Pro všechny, hráče, diváky i organizátory Evu a Pepu to bylo nejdobrodružnější cesta kolem světa za pouhých 24 hodin. Ano, čtete správně. Turnaj nebyl (na přání hráčů přijevších z daleka) rozdělen do dvou dnů, a nýbrž se jelo durch, jak se říká, dokud nedospěl do úplného konce.                 Vy co jste tam nebyli, i vy, co si chcete připomenout nezapomenutelné okamžiky tohoto snookrového maratonu, pojďte se vydat po stopách oněch nevšedních zážitků, opojných vítězství i krutých porážek, zklamání i radosti, jehož původcem byly červené a barevné kuličky posílané do kapes na velikánském zeleném stole. Pro ty z vás, kteří si chcete tu zelenou představit a rozumíte barvám – jedná se o chromoxid ohnivý – neboli trávová zeleň za brzkého rána, když ještě nedoschla rosa na stvolech.

Zkráceně vysvětlím pravidla pro ty, kteří nerozumí prvnímu grafu. Systém je tzv. double out, neboli až druhá prohra vyřazuje hráče z turnaje. První porážka ho pouze posune do levé strany pavouka, který je už opravdový play off. Vítěz jde dál, poražený končí. Protože nebylo dostatek hráčů, někteří šťastlivci svým losem postoupili bez boje hned do druhého kola (zápasy A,B,C,D). Celý turnaj měl původně obsahovat 22 zápasů, ale díky odhlášení Hanyho, obhájce prvních Zlatých trenek, jich zbylo jen 20. A protože každý zápas se hrál na 10 červených koulí a na dva vítězné framy, bylo jasné, že se na jediném stole, který KOULE má, nevejdeme do 20 hodin, i kdybychom hráli nonstop bez rozehry účastníků.

První kolo

Zápas 1.  začal brzo, za prosincového jitra, kdy se teprve slunce počínalo vynořovat z mlh na obzoru, ačkoli obloha už bledla úsvitem. V 7:30 se již rozehrávali aktéři prvního zápasu Bobeš s Vláďou Vaindlem, který přispěchal až z Plzně. Ani Bobeš tentokrát nepřišel pěšky, neboť má práci až u Klínovce v horách, a tak přijel pouze přespat ve Varech a ve tmě brzkých 7 hodin už postával před KOULÍ, protože věděl, že má tu čest odstartovat celý turnaj. Vláďa přijel vozem a možná trocha únavy ze soustředěného řízení na zledovatělé a místy sněhem zaváté cestě z Plzně způsobila, že Bobeš doslova urval první frame poměrně hladce. Ale už druhý zápas Vláďa ukázal svůj um. Ani Boběš se v závěru nevyvaroval několika nevynucených chyb a tak byl stav vyrovnaný až do poslední koule. Přesto nakonec Bobeš zúročil své zkušenosti nejpravidelnějšího aktéra našich turnajů a postoupil. Bobeš:Vláďa  44:11, 43:41

2. Zápas hrál druhý plzeňák Vojta s Javorem, který přijel společně s Radkem a Honzou z dalekého Chomutova. Vojta vybalil své poolové tágo, které má špičku 12 mm, což není úplně na menší snookrové koule vhodné. Vojta se ještě nerozehřál do provozní teploty, když mu Javor vyfouknul první frame. A tak se na druhou hru Vojta nabudil a s vervou sobě vlastní málem roztrhal kapsy a bylo vyrovnáno. Jenže Javor, obhájce posledních Zlatých trenek, má vlastnost pro hráče velice důležitou. Čím více je tlačen, tím hraje lépe. S kvalitou protihráče roste Javor jako zalíván živou vodou. Alespoň víme, odkud bere Zdeněk (jeho vlastním jménem) svou přezdívku. Javor se hned ráno přihlásil o obhájení i nejvyššího náběhu v turnaji, když zahrál na příchod ke stolu 23 bodů. Javor:Vojta 40:24, 4:41, 63:56

Zápas 3. začínal v dobrém čase kolem půl desáté. Jakoby pravidlem se stává, že do výsledkové listiny chce zasáhnout i sluníčko, které, stejně jako v minulém turnaji nalepilo na stůl své paprsky. Než přešlo, což bylo kolem půl třetí, musel se před okno vždy někdo postavit, aby šlo vůbec potápět. Částečně pomohly rolety, částečně veliké deskové obrazy či reklamní tabule, postavené po parapetech. Láďa (varák) se měl dostavit na desátou, ale přišel dříve, což jsme ocenili, protože se mohlo ihned začít. I Honza byl poprvé na turnaji ve snookeru, takže začal obezřetně. První Láďův frame na mě zapůsobil z celého klání nejvíce, ačkoli ho nakonec jen těsně prohrál. Tím ale na chvíli stouplo sebevědomí Honzovi, a když pak ve druhé hře Láďu velice těžce vysnookroval, bylo po zápase. Honza:Láďa 75:63, 85:25

Druhé kolo

4. Zápas si zahráli Bobeš s Pepou. První frame vyhrál Pepa po tuhém boji. Bobeš ale v druhém framu bojoval až do úplného konce a to mu nakonec zajistilo postup. Nikomu se nedařilo a tak skóre zápasu nijak nenarostlo, když došlo na barevnou dohrávku. Tam se koule od koule přelévalo vedení hned na tu, hned na druhou stranu. Pak se Pepa ale šťastně dostal na pěknou růžovou, která by mu zajistila vítězství v zápasu. Její obtížnost odpovídala levelu na růžové, ve kterém Pepa obvykle nemá problémy. Zde ale nepotopil. Štěstěna ho vyzvala ještě dvakrát na černé kouli, jenže ani tentokrát Pepa nedal, a tak se šlo do třetího rozhodujícího framu. Bobeš však už nedopustil žádnou podobnou nervy drásající koncovku a vyhrál zcela hladce. Bobeš:Pepa 36:50, 28:22, 41:14

5. Zápas byl už druhý z druhého kola. Radkovi totiž nedorazil Hany a tak postoupil bez boje dál. Na Radka z Chomutova nastoupil benjamínek KOULE, zázračný dvanáctiletý Ondra. Samozřejmě nikdo nepředpokládal, že by Ondra ve svém prvním turnajovém zápase vyhrál, ale aspoň podle skóre k tomu neměl příliš daleko. Vždyť obě hry prohrál rozdílem pouhých devíti bodů. Ondrův bratr i tatínek zasedli do publika, aby ho podpořili. Radkovi se nedařilo příliš rozehrát, ačkoli měl několik hezkých příležitostí. Navíc vždy o pár bodíků vedl, takže byl tím, kdo byl doháněn. Radek:Ondra 41:32, 36:27

6. Zápas hrál Honza z Chomutova a proti němu nastoupila galeristka - malířka Eva, která jako mladá dívka čerstvě figurovala na třetím místě v žebříčku nejvyšších náběhů mezi samými mužskými. Bohužel její hra za jejím maximem19ti bodů v náběhu zaostala. Dílem můžeme přičíst vinu i tomu, že díky organizaci turnaje toho moc nenaspala, dílem tomu, že od minulého turnaje se potýká s nedostatkem sebevědomí. V prvním framu se ještě cítila fajn, ačkoli nakonec prohrála. Druhou hru už ztrácela od začátku. Honza potvrdil větší herní dovednost, i když musí uznat, že ho Eva v prvním framu zaskočila a sám ji trochu podcenil. Teprve, když poznal, že kdyby nehrál naplno, mohl by ztratit celý zápas, přitlačil na pilu. Honza:Eva 57:41, 40:18

Na zápas 7. přišel další z široké omladiny KOULE sedmnáctiletý Martin. I jeho přišel později podpořit jeho tatínek, který čerstvě při své první hře snookeru potopil dlouhé tři koule a dokončil tak barevnou dohrávku náběhem 18 bodů. Tím, nejenže syna překonal, ale donutil ho i přijít a dohnat ho, ovšem na 4 koule. Jenže proti němu nastoupil obhájce trofeje a nejvyššího náběhu Javor. To samo o sobě ale na Martina nestačilo. Mladík sám cítil, že by ho dal, kdyby se mu jen trochu více dařilo. Javor později Martina musel pochválit za úctyhodný výkon. Nicméně Javor:Martin 46:31, 49:13

8. Zápas byli na řadě Láďa a Ondra. Láďa věděl, že nemůže dopustit další prohru a hlavně se zelenáčem, který měří sotva metr a půl. Pravdou je, že Ondra je nucen polovinu svých strků hrát s hrabičkami. V tomto okamžiku sedělo v KOULI od začátku daleko nejvíce diváků a další měli přijít. Láďa, který čerstvě rozšířil základnu našich dospělých hráčů, si takříkajíc odskočil od poolového stolu. Ve druhém framu Ondra dokonce vedl a už to vypadalo na prodloužení do třetí hry. Láďa pochopil, že Ondru podcenil a jakékoli zaváhání by mohlo způsobit i prohru. Přestal riskovat a raději zvolil strategickou hru, ve které Ondra ještě není tak zdatný. Pár snookerů těsně před závěrem a rázem bylo opačné skóre. Zde vzniknul problém časoměřičů, neboť Radkův čas vypršel někdy během toho, co Ondra odevzdával trestné body soupeři za faul a miss. Avšak Radkův čas byl pouze pomocný a směrodatným bylo pro organizátory zazvonění budíku, který zazvonil až těsně potom, co Ondra odevzdal více než 12 bodů. Ondra tím prohrál o pouhých 11 bodů a musel skončit v turnaji. Můžeme se dohadovat, jak moc to bylo nebo nebylo fér, ale stalo se a rozhodnutí organizátorů je dáno. Tímto chválím Radka za vynikající práci pro organizaci turnaje, neboť POMÁHAL měřit časový limit 40ti minut na jednu hru. I jeho zásluhou se Evě a Pepovi dařilo udržet celý maraton pod kontrolou. Závěrem chceme ještě jednou pochválit Ondru, který se odvážil neohroženě postavit čelem dospělým a zaslouží obdiv i proto, že svou prohru bere sportovně a řekl, že si svůj první turnaj moc užil. Ondra si zároveň odnesl poučení, že snooker je nejen o potápění, ale také o blokování a úmyslném ztížení hry soupeři. Láďa: Ondra 46:33, 62:51

 

9. Zápas zahrál Vláďa z Plzně s Martinem, jehož nakonec při pohledu na Vojtu mrzelo, že si nepřinesl své poolové tágo, vždyť Vojta nijak nezaostával, spíše naopak.  Oba hráči se zřejmě poučili z předchozího zápasu a tak od začátku hráli více na jistotu. Proto většina bodů, které oba získali, byla ze snookerů. Vláďovi se dařilo bílou opanovat, že ho poslouchala na slovo. Nakonec pár hezkých potopení oba ukázali, ale celý zápas je především legendární pro hru ze snookeru do snookeru. Podle slov obou zúčastněných jich bylo přes dvacet. Vláďa po zápase přiznal, že to byl jeho nejlepší zápas v celém turnaji. Neméně k tomu přispěl svou dobrou hrou i Martin, který se přes dokonalou hru o mantinel dál nepodíval a touto porážkou se poroučel z turnaje. Vláďa:Martin 57:33, 62:51

 

 

10. zápas asi zůstane jako příklad všem, kteří si mysleli, že snooker je pokaždé hra pro dva. Proti sobě nastoupili Vojta a Pepa. Pro oba by porážka znamenala konec, neboť oba již neprošli přes svého soupeře na pravé straně pavouka. Hned úvodem ještě při rozehře raději Pepa řekl, že je dostatečně rozehrán, protože Vojta s úmyslem zdeptat soupeře zapotápěl na dálku takovou silou, že se stůl otřásal. Pepa si potrpí na čistou bílou kouli, což při hře s Vojtou bylo dost nemožné, vždyť Vojta užíval modrou křídu na svůj široký kůl. Během tohoto zápasu ztichlo obecenstvo, že by slyšel špendlík spadnout. Pepa, jako spolupořadatel měl mnoho příznivců, kteří ho nechtěli rušit, ale hlavním důvodem klidu byl nádherný Vojtův náběh, kterým dohnal Javorovo 23 z druhého zápasu. První hra byla opravdu jediného hráče. Pepa mohl zahrát jistotu, ale pustil se do těžkého strku, který nevyšel, a byl tu další dvacítkový náběh Vojty. Tím svého soka doslova vygumoval a stal se jediným hráčem ve hře. Pepa pak sice zachránil ostudnou nulu těžkou koulí z úhlu do středu, ale pak mu nevyšla barevná a bylo po framu. Každý si mohl spočítat, že dál hrát by jen prodlužovalo turnaj a Pepa vzdal. Nikdo po této hře nepochyboval o tom, že Vojta je horký kandidát na vítězství v celém turnaji. Druhá hra se ale tak jednoznačně nevyvíjela. Pepa se nepouštěl do žádných větších akcí a raději hrál na jistotu. Ticho by se dalo krájet. Na Vojtu zřejmě fungovala rozvážná Pepova hra, který nezpanikařil a nedal se strhnout. Naopak úmyslně zpomaloval vražedné Vojtovo tempo. Když pak Vojta druhou hru vzdal, nastalo všeobecné uvolnění. Diváci i hráči měli o čem mluvit. Třetí a rozhodující hru však poznamenal LUCKER Vojta, kterému z Pepových nepovedených jistot přicházela přihrávka za přihrávkou, a tak během patnácti minut bylo rozhodnuto o vyřazení prvního hráče v žebříčku náběhů karlovarské KOULE. Vojta:Pepa 41:1, 32:56, 48:18

Čtvrtfinále, pravá strana pavouka

11. zápas odstartoval Radek, který měl proti sobě prvně dospěláka, Bobeše. Ze začátku si nedarovali ani centimetr místa a asi pět minut si posílali bílou o shluk červených pořád tam a zpátky. Při takové situaci může rozhodčí sám, nebo kdokoli z hráčů navrhnout přenastavení framu, samozřejmě jen, pokud s tím druhá strana souhlasí. Nakonec se pokračovalo.  Radek nehrál špatně, ale ani tak svůj zápas nevyhrál, jako ho Bobeš prohrál svou pověstnou riskantní hrou. Když je Bobeš rozpálen do běla, kuje železo, dokud je žhavé. Jedním dobrým a dalekým potopením takříkajíc procitne na vavřínech a místo dlouhého přemýšlení jde do koule, na kterou mu nahrávka dvakrát nevyšla. Neprohlédne si stůl a začne zběsile mířit. Pak už nevidí, neslyší a chybuje. Vždyť jeho olíznutí do devadesáti stupňů je pověstné, jako tzv. Bobešárna. Co na tom, že mu vyjde jedna z deseti. Třeba by to právě mohla být tahle. Radek je jeho pravým opakem. Strávil úctyhodný čas před každým strkem a nenechal si ujít jedinou příležitost zasnookrovat. Bobeš navíc nehledí na to, jestli mu soupeř vrátí kouli k opakování z blokované pozice a už ji drží v ruce, už si ji dává na původní místo, jen aby dokázal, že on ze snookru dokáže uniknout. Daruje tak další cenné body soupeři, protože mu nedá šanci se rozhodnout pro hru z nastalé situace, ani pro freeball, který není vždy tak lehký, jak se na první pohled může zdát. Radek nedal Bobešovi skoro žádné trestné body a to mu bez nadsázky vyhrálo zápas. Radek: Bobeš 63:30, 42:25

12. zápas hráli Chomutováci. Ti prošli bez porážky až k sobě do čtvrtfinále na pravé straně. Byli to Javor s Honzou. Třetí chlapák z Chomutova, Radek, již přešel přes Bobeše v předchozím zápase. Tímto bych chtěl naše sousedy ze severních Čech pochválit. Také díky nim náš turnaj rozhodně pozdvihnul svou úroveň. Především nás překvapili svými štosy. Hrou kolem blokující koule do obloučku. Všichni bravůrně zvládají něco, o čem se nám varákům zdá jen v nejdivočejších snech. Honzovi se ale ani na začátku prvního, ani na začátku druhého framu nedařilo. Dlouho po tom, co Javor už potápěl svou třetí barevnou kouli, na Honzově skóre visela ostudná nula. Jenže Honza je proslulý svou dobrou taktickou hrou a využívá nepovedené úniky z obtížných snookrů k odstartování většího náběhu. Nakonec tedy sice prohrál o několik barevných koulí, ale nula to rozhodně ani v jednom případě nebyla. Javor:Honza 53:31, 52:33

  

13. zápas začínal osmifinále levé strany, kde hráči mají po jedné výhře a jedné prohře. Zde už prohra znamená konec v turnaji. Celý prostor galerie KOULE už čpěl čoudem z cigaret a vzhledem k venkovním teplotám, které se ustálily na mínus devatenácti se nedařilo ani dostatečně dlouho větrat, takže pro nekuřáky jako je Eva byl vzduch opravdu katastrofální. Eva postoupila až sem díky nepřítomnosti Hanyho, který se na poslední chvíli odhlásil. Dík tomu též Radek postoupil do druhého kola bez boje. Vláďa si přinesl ze zápasu s Martinem trochu lepší náladu, ale bohužel se mu nedařilo moc potápět. Eva tím zdá se byla nakažena a kromě pár těžkých červených vyklepávala barevné koule tak pravidelně, jako z opakovaného záběru. Vláďa ovšem má znalosti a ukázal velikou taktickou vyspělost. Novinkou pro nás začátečníky byl především tzv. čínský snooker. Jedná se o situaci, kdy hráč nepošle bílou za barevnou kouli, ale jen těsně před ní. Protihráč, pak musí odehrávat do bílé přes kouli z výšky, tak, aby se překážející koule nedotkl. Aby to dokázal, musí umět pěvný most z levé ruky a být dost vysoký, aby se dostal nad koule do hloubky stolu. Eva tedy viděla na kouli na řadě, ale musela bílou hrát z výšky tak, aby se nedotkla tágem barevné koule, na kterou byla bílá nalepená. Ale ani dokonalý most, ani svislost tága, respektive výška hráče není všechno. Tágo musí být vedené čistě a rovně ve správném směru skrz kouli tak, aby se eliminovalo co možná nejvíce skákání a ztráta směru. Eva tuto situaci zvládá běžně pomocí vysokých hrabiček. Ale zřejmě se jí strk zdál dost blízko mantinelu, a protože tam dosáhla, chtěla si zkusit most z ruky. Jenže ani na potřetí se jí z čínského snookru nepodařilo uniknout a šlo se do druhé hry. Ta byla o poznání vyrovnanější a zde si Eva i zapotápěla. Přesto jí Vláďa unikl a o pouhé tři body postoupil dál. Vláďa po zápase přiznal, že tento zápas ani tolik nevyhrál, jako si ho Eva prohrála. Vláďa:Eva 38:15, 28:25

 

 

Eva si nechává udělat protiskluzové opatření, naklepáním špičky klepátkem značky Železný kartáč. 

  

14. zápas nastoupil Vojta proti Láďovi z Varů. Tomuto našemu hráči teprve čerstvě schne inkoust na permanentce a jeho zbrusu nové tágo ještě nemá jedinou odřeninku. Zkrátka příliš toho před turnajem neodehrál a ani nemohl. Vždyť se o našem snookerovém stole dozvěděl sotva pár dní před samotným začátkem turnaje. Láďa od odpoledne seděl a čekal. Díky únavě z práce ale jeho ostražitost povážlivě klesla. I když čekal na hru proti opravdu dobrému soupeři, neudržel ho adrenalin svěžího. Měl tu čest si zahrát s Vojtou z Plzně, který se stal inspirací pro nás pro všechny. Vojta si v tomto zápase vyléčil poslední nejistotu a předvedl nádherné televizní nahrávky. Vše bylo vyřízeno opravdu rychle. Než se stačil Láďa rozhlédnout, Vojta měl rozhodující náskok. Mohl sice ještě zkoušet Vojtu blokovat, ale uznal, že by jen mrhal časem a zachoval si úsměv, když gratuloval vítězi. Vojta:Láďa 43:11, 54:21

 

Čtvrtfinále, levá strana pavouka
15. zápas odehráli Vláďa a Bobeš. Zatímco Bobeš byl po prohře s Radkem, kterého podcenil, více než namotivován, aby dokázal, že jeho pád do levé strany byl omyl, Vláďa si ani po výhře nad Evou nezačal dostatečně věřit. A i když Bobeš nenahrál bůhvíjaké náběhy, Vláďa se nerozehrál ke své nejlepší výkonnosti a tak jejich zápas nenabídnul, co se od něj očekávalo. Podpora domácích diváků také Vláďovi stěžovala situaci. V obou hrách musel dohánět a v první hře to do poslední chvíle nebylo jasné. Avšak i přes dobrou hru na jistotu mu to ovoce nepřineslo a zůstal za svým očekáváním. Ve druhé hře se trápil ještě víc, a když už byl náskok nedohnatelný, uznal svou prohru a vzdal. Zato Bobešovi vyrostl opět hřebínek. Bobeš:Vláďa 55:42, 38:5

 

16. zápas Vojta vs. Honza byl posledním čtvrtfinálovým duelem. Celý první frame byl velice vyrovnaný. Hrálo se až do černé koule, a tu potopil Honza. Vojta se setkal s protivníkem, který si nejen poradí se snookry tzv. štosem – (okolo blokující koule pomocí rotace bílé prostě a bez pomoci mantinelů), ale dokáže i potápět. Jenže druhá hra měla pro Honzu "zakleté kapsy,, jak sám říkal. Šlo se do třetí, rozhodující hry. Musím říci, že tento zápas patřil mezi nejzajímavější duely. Snooker střídal vysoký náběh a tak to šlo až do konce. Honzova pověstná, záškodnická hra na přetěžké snookry končila nahrávkou pro Vojtu a kdyby se to neopakovalo několikrát, mohl ještě Honza vyhrát. Jenže Vojta měl ve třetím framu opět více než kliku. Vojta:Honza 34:35, 59:2, 50:30

 

Semifinále, pravá strana pavouka
17. zápas byl prvním semifinálovým duelem. Bylo 2:30 h v noci a čekaly nás s tímto zápasem tři zápasy. Nastoupili k němu velice opatrně Radek s Javorem. První hru, po počátečním oťukávání, vyhrál svou dobrou hrou Radek. Javor navíc zasnookroval sám sebe a ani jednou, ze tří na našem turnaji povolených opakování, se nevysvobodil. Dal tak Radkovi rozhodující náskok a první hru, protože už Radka nedohnal. Radek tím donutil Javora, aby nastartoval své turbodmychadlo. Druhá hra sotva začala, když mi Eva, která Javorovu hru s nadšením a bedlivě sleduje, šťouchla do ramene. Řekla něco jako: „Hele, vysoký náběh!“ Totiž, rekord stolu byl do oné situace sedm koulí a 25 bodů. Javor si měřil stůl. Spíše stál jako sloup. Všichni se probudili. Vláďa se zahleděl na počítadlo a řekl: „Hele, kde máte body, vždyť tu nejsou skoro žádné červené koule!“ – „Vždyť jo,“ odpověděl Javor, „jsem ještě v náběhu!“ Vláďa zvednul obočí a s ním i zbytek obecenstva, který vydržel do hluboké noci spíše ze setrvačnosti. Bylo něco po třetí hodině, když jsme začali bezohledně vypočítávat, které že Javor dal koule, zatímco on se nemohl soustředit na pokračování. Nebudu vás, milí příznivci napínat. Byl to nejvyšší náběh turnaje a do kapes propadlo „neuvěřitelných“ deset koulí. Uvědomte si, že jsme začátečníci – ani ne tak co do let, kdy snooker máme rádi, jako do úrovně hry. Poslechněte si se mnou symfonii, kterou nám Javor zahrál ve druhém framu prvního semifinále: Červená, hnědá, červená, modrá, červená, černá, červená, černá, červená, zelená. Náběh 31 byl na světě a všichni tleskali. Radek uznal náskok za dostačující a šlo se do třetí, rozhodující hry. Jenže to už Radek nebyl ve své kůži. Možná by to ani dnes nepřiznal, ale celodenní soustředění ho vyčerpalo. Nenechal sice Javora utéct a do barevné dohrávky se šlo s minimálním rozdílem, ale pak potopil nejobtížnější modrou kouli, kterou málem vyvolal potlesk, jenže ona byla na řadě hnědá a Javor už nechyboval. Javor:Radek 42:33, 33:2, 27:8 

 

DIVÁCI

 

 

Pořadatelé

 

Semifinále, levá strana pavouka
18. zápas byl druhým semifinálovým duelem Vojta versus Bobeš. Ani jeden z aktérů nechtěl přijít o prémii o nejvyšší náběh, vždyť ta činila 3h hry zdarma, a vyšší odměna se týkala už jen vítěze. Oba z hráčů měli jistou 1h hry zdarma v KOULI, neboť se dostali až do semifinále. Ani vítězstvím by si ale nezajistili zatím odměnu vyšší, vždyť díky systému dvou porážek vítěz postupoval pouze do dalšího semifinále. Až to pak již opravdu rozhodlo, kdo projde do finále a nastoupí proti jedinému hráči bez porážky - Javorovi. Ovšem pokročilá noc poněkud poškodila tento duel. Bobeš prosazoval, aby se dohrál turnaj do konce na jeden zátah. Musel totiž ráno jít do práce. A to není malicherná výmluva. Proto Eva s Pepou organizují turnaje pokaždé o víkendu. Tentokrát ale šlo o vánoční prázdniny a byla středa. Té noci vlastně už byl čtvrtek. A turnaj měl před sebou tři zápasy mezi těmi nejlepšími hráči. To samo o sobě hrozilo velmi dlouhým závěrem. Bobeš zkusil hrát, ale nervozita ho přemohla. Zřejmě by asi tak jako tak prohrál, ale rozhodně nikdy tak rychle a tak hladce. Na obranu Vojty musíme prohlásit, že Bobeše zbytečně nezdržoval a vyprovodil ho, jak nejrychleji mohl. Vojta:Bobeš 52:9, 42:3

MARATONOVÁ ÚNAVA 

 

 

 

19. zápas byl posledním třetím semifinálovým duelem Vojta versus Radek. Protože Radek poznal teprve jednu porážku, poroučel se do levé strany pavouka na stejnou úroveň soutěže. Díky tomu jsou semifinále vlastně tři, nikoli dvě. Celý systém dvou porážek byl od počátku navrhnut proto, aby si všichni, i ti, kteří vypadnou hned v začátku turnaje, pořádně za své startovné zahráli. Pořadatele ani ve snu nenapadlo, že si hráči budou přát opravdu celý turnaj dokončit během jediného tahu. Podle mého názoru to bylo sice dobrodružné, ale zbytečně náročné a vyčerpávající. Kromě toho, a to s určitostí skoro stoprocentní, snížilo výkony všech přítomných. Nicméně podmínky měli všichni stejné, takže ano, proč ne, ale jeden maraton v historii Koule stačí J. Vojta byl z předchozího zápasu náramně rozehrán a Radek pouze doháněl. Tuto fázi turnaje bych nazval Vojtovou exhibicí. Co předváděl, doplňoval neustálou nespokojeností se svým výkonem. Přesto diváci i hráči žasli a chudák Radek, ať dělal, co dělal, pokaždé tu po něm zbylo co potápět a Vojta trestal. Nicméně i Radek pocítil ten neodbytný pocit, že Vojtu porazit lze. Ještě dopilovat pár věcí a trochu toho tréninku. Vojta je vynikající sportovec a je to i velmi veselý a vtipný mladý muž, který přistupuje ke hře s oddaností, hodné následování. Vojta:Radek 43:22, 32:10
 

 

 

20. zápas. Do finále postoupili tedy Javor a  Vojta. Původně s námi hráči jednali o rozšířeném pětiframovém utkání, které se mělo týkat semifinále a finále. Ale nakonec na tři vítězné nikdo nechtěl hrát, protože pokročilá hodina i únava sžírala soustředění hráčů minutu od minuty. Avšak zatímco Vojta nastupoval již ke svému čtvrtému zápasu, Javor tři zápasy stál. Vojta mohl být unavený, ačkoli prý obvykle trénuje přes tři hodiny v kuse. Javor po zápasu s Radkem, který skončil ve 3:13, seděl do 5:34h, kdy byl ohlášen začátek finále. Javorovy údy, řečeno botanicky, zdřevěněly. Alespoň se nám to tak zdálo. On sám po zápase řekl, že pěkně vytuhnul, než na něj došlo. Hned v první hře se to projevilo. Vojta byl na koni. Hrál svou hru, která spočívá v nedání příležitosti soupeři. Na Javora zbývaly koule nalepené u mantinelů, nebo nabídnuté dálky, svádějící k chybě. Ani ve druhém framu neopouštěla Javora smůlaa z každé neproměněné plívy se pro Vojtu záhadně naskytla příležitost potápět. Vojta sám juchal, jak mu snookrový Bůh přeje, a jeho slovní obrat Lucker – kterým se pokaždé omlouval soupeřům, zůstane navždy v naší aktivní slovní zásobě. Javor ve druhém framu měl šanci se chytit, ale nahrávka na černou nevyšla a tak musel zpět do defenzívy, která není právě šálkem jeho čaje. Po necelé hodině bylo víceméně rozhodnuto. Vojta:Javor 28:10, 44:12
 

 

 

   

 

 

Před závěrem ještě jednu historku. Po závěrečném předání výher a přípitku s fotografiemi se všichni rozloučili a odešli. Jenže, jak jsem již řekl, venku mrzlo, jako když praští. Honzův stroj ne a ne nastartovat, takže se hráči i poslední diváci setkali ještě jednou při roztlačování auta před KOULÍ. Plzeňáky, varáky i chomutováky spojila tato příhoda na hodnou chvíli, protože ani roztlačení nepomohlo, a tak musel Vláďa pro své BMW, aby nakonec lehce nastartovali přes kabely. Svítalo. Tehdy si naposledy řekli ahoj. Během toho pomáhání a především mrznutí měl Vojta pořád na sobě své Zlaté trenky.
 
 
 
Na závěr chci poděkovat všem nadšencům, kteří nedbali na svůj čas a věnovali se plně turnaji, jehož trofejí byly pouhé Zlaté trenky. Vždyť snooker je především zábavná hra, ovšem ona kratochvíle je doslova královská. Není tedy divu, že turnaj vyšel nad očekávání dobře a je to především zásluha všech aktérů. Děkujeme. Bylo to úžasné, děkujeme.
 
 

Zlatý trenky open 2.

Říjen 2010

Turnaj, který se netradičně konal hned měsíc po tom prvním, měl hned několik jedinečností. Některé byly dobré a některé naopak. Ovšem všechno zlé je k něčemu dobré. Ledacos se na tomto turnaji vydařilo. Důstojnost a nervozitu z prvního turnaje vystřídala uvolněná nálada a radost ze hry. Všichni chtěli vyhrát, ale nikdo, zaplať Bůh, nehodlal kvůli vítězství jít přes mrtvoly, případně položit za Trenky život. Hráči, kteří nastoupili, se do sebe zaklesli jako jeleni v říji. Vždy jde především o podívanou, to je třeba si uvědomit. Sám nemám radost z vysokého náběhu v tréninku, když ho nikdo se mnou nesdílí. Co že bylo v nebývalostech Říjnového turnaje:

KLADY: prvně se hrálo na dva celé vítězné framy bez časového omezení a bez ubírání červených koulí, prvně se účastnil turnaje cizokrajný hráč (Ústecký kraj), prvně se stihnul turnaj během jediného dne, prvně se zapsal zápas jako nejdelší, nejvyšší náběh dorovnal rekord z minulého turnaje.

ZÁPORY: Nedorazil obhájce titulu, byli jsme jen 4, prvně bylo startovné 250 Kč.

První zápas Bobeš : Javor , začínal za brzkého (tedy aspoň pro mě) rána. Po počátečním rozehrání spolu nastoupili již v 10 h ráno. Sobotní den sliboval teplé slunečné počasí a tak se i stalo. Dokonce bylo v jednu chvíli nemožné mířit na koule směrem k oknům a musely být zataženy rolety. To nahrávalo Javorovi, protože Bobešův zrak není po úrazu 100%ní a jeho levému oku vadí ostré světlo. Zkusili jste si mířit jen jedním okem? Nezapomeňte, že nejsme na střelnici, a že tága nemají mušku. Ačkoli toho by se rádo pár z nás dožilo. Zápas byl nadmíru vyrovnaný a již po první hře bylo jasné, že jsme správně umístili na stůl všech 15 červených. Úvodem se ujal vedení Javor a po další půlhodině stálo na tabuli skóre 57:34 a 42:34 pro Javora. Snad měl Bobeš smůlu, že přemotivovaný Javor nečekaje na soupeře, rovnou vyslal svou atomovku v podobě nejvyššího náběhu v turnaji a na 6ti koulích udělal 22 bodů. Snadné vítězství to ale rozhodně nebylo a Bobeše čekalo druhé těžké utkání s Pepou.
 

Druhý zápas neměl favorita a od začátku se vědělo, že vyhraje ten šťastnější. První hra byla právě tak nervózní, jako odvážná. Padlo v ní několik bílých koulí na obou stranách a rozhodovalo se až v úplném závěru na černé kouli. Tu potopil Pepa 44: 40. Ve druhé hře se Bobeš pořádně rozparádil a ukázal něco málo z jeho umění. Především ho poháněl vztek z tak pro něj nespravedlivých výsledků než vlastní obava z prohry v zápase. Nasázel hned úvodem několik pěkných barev, a přestože v barevné dohrávce Pepa mocně finišoval, jakmile přišla první chyba, Bobeš trestal a pokračoval v potápění 58: 29. Došlo tak prvně v turnaji k rozhodujícímu třetímu framu. Nebylo pochyb o tom, že vyhraje ten, kdo natropí méně chyb a tak byla poslední hra opatrná, dlouhá a také bez vysokého skóre. Oba chtěli tolik získat potřebné vedení, že ani jednomu se nedařilo potopit barevnou kouli. Bobeš ale nakonec prohrál svou pověstnou hrou na černou kouli, neboť zatímco Pepa raději volil lehčí žlutou, než jen o malinko těžší modrou, Bobeš pohrdnul relativně pěknou hnědou a pak totéž udělal i s modrou koulí. Ani závěrečné blokování do snookru nevyneslo kýžený úspěch a Bobeš odešel zklamaný. Pepa : Bobeš 44:40, 29:58, 29:12.

 

Přesto Bobeš bral svou porážku nadmíru sportovně a sranda turnaj o úsměvnou cenu mohl pokračovat. Na rozehraného Pepu nastoupil Javor s náležitým respektem, a to se mu přičetlo k dobru. Nepodcenil svého protihráče a nastoupil s tím nejlepším, co v rukávu měl. Pepa hned úvodem stál na druhé černé kouli, ale nedal. Javor z nahrávky na Pepovo teoretickou třetí červenou ukázal, jak měl náběh pokračovat a nemýlil se. Jemu ovšem druhá růžová spadla a v Kouli to vřelo nadšenými ovacemi. Javor tak nejen utekl hrobníkovi z lopaty, jak bych tak řekl, ale posadil na ni nic netušícího Pepu, protože náskok je ve snookru báječná věc. Ono se říká, že v každé dovednostní hře musí člověk umět hrát hlavou. Tím chci říci, musí si umět věřit a stále nejen doufat, ale systematicky a trpělivě směřovat k vítězství. Sebedůvěra se přelila na stranu Javora a ten exceloval řadou krásných barevných koulí. Hra za půl hodiny měla na tabuli 100 bodů. Druhá hra byla ještě o malinko drsnější, ale to už Javor bezpečně věděl, že dnes není k poražení. Podotýkám, že ani jedena z her se nemusela dohrávat úplně do konce. Javor : Pepa 63:37, 70:32

 

Pak nastoupila ke svému prvnímu zápasu Eva a na ní vletěl ublížený Bobeš, který si chtěl za každou cenu spravit chuť. Přestávka mu neublížila, spíše naopak, soustředil se dobře a nenechal si Evu jen tak utéct. Dokonce si udělal slušný náskok, a i když na barevné dohrávce Eva získala pár snookrů, výsledek jen upravila na 58:46. Druhý frame měla Eva pěkně rozehraný a zdálo se, že také potřebuje ke zvýšení výkonu trochu toho vyhecování. Už slušně vedla a nikdo nečekal, jak rychlý obrat nastane. Inu barevná dohrávka, to je 27 bodů a to nemluvím o vynucených trestných bodech, které jak víme, mohou za skutečně pěkných okolností udělat slušný odskok.

Na sranda turnaji o Zlaté trenky hrajeme vlastní pravidlo, které praví, že hra pokračuje dál bez dalšího vracení po třech neúspěšných únicích ze snookru. Jednodušeji 3 snookry a dost. Hra pokračuje dál s tím, že hráč musí soka zablokovat nanovo, pokud chce další trestné body. Toto pravidlo bylo ve druhé hře využito. Došlo až do úplného konce a tak výhoda předešlého prvního vyhraného framu ujistila Bobešovu ruku pro zbytek zápasu. Ve svém posledním účinkování si odnesl své jediné turnajové vítězství. Bezkonkurenčně nejtěsnější zápas ač nakonec na pouhé 2 hry Bobeš : Eva 58:46, 46:41.

 

Zatímco Eva se teprve začínala rozehrávat, Pepa byl příjemně odpočatý na své poslední představení. Věděl, že pokud Evu porazí, má ještě teoretickou naději zůstat ve hře o nastavený finálový duel. To by se stalo, pokud by Eva porazila v posledním zápase Javora. Měla by jedno vítězství, společně s Bobešem, zatímco Javor s Pepou by měli po dvou a mohli by se setkat znovu, pokud by bylo dost času na další zápas. Jinak by samozřejmě bylo přihlédnuto k dříve odehranému vzájemnému střetnutí obou hráčů, kteří by měli po dvou vítězstvích. Eva měla před sebou těžký oříšek. Musela zdolat oba své protivníky. Pokud by Pepu i Javora porazila, přinejmenším by šla do finále, nebo po přihlédnutí ke vzájemnému střetnutí by se stala vítězem celého turnaje. Hrála o všechno. Tento zápas začal v 17h. a ještě v 18h. nebyl dohrán první frame. Tak ostražitě a opatrně se hrálo. Nakonec ani v barevné dohrávce Pepa nechyboval a získal vedení. Zápas měl kvalitu a to se odrazilo i ve vysokém skóre 67:35. Druhý zápas byl, ačkoli se to zdálo skoro nemožné, ještě ostražitější a opatrnější. Zatímco si oba milenci šli hutně po krku, Bobeš upadal do bezděčného polospánku.

Javor zůstával sedět v letargii a s největšími obtížemi se připravoval na svůj poslední duel. V celém turnaji průměrná délka jednoho framu stoupla na 40min. Vždyť zápas trval celé 3 hodiny. I zde padla hranice 100 bodů a super těsným rozdílem na poslední černé kouli vyhrál o jeden jediný bod Pepa : Eva 67:35, 53:52

 

Doposud nejdelší zápas historie Koule kontrastoval s posledním duelem, který sehrála frustrovaná Eva s poněkud přeodpočatým Javorem. Eva původně, kvůli nedostatku spánku vůbec nechtěla do turnaje nastoupit. Podezřívá Bobeše, že jeho noční trénování snookeru noc před turnajem je taktikou, jak oslabit spánkuchtivé majitele snookerové herny J.Nakonec si užila nejenom pěkný zápas, ale mohla se setkat na stole s katanem obou svých protivníků. Nyní začínala třetí zápas v kuse za sebou. Nemůžeme se divit, že její soustředěnost strk od strku kolísala. To každý hráč snookru zná. Vždyť i trénink se pro osvěžující přestávku dělí na 2 fáze. O to větší maraton to byl, že Eva hrála všechny tři zápasy, jako jediná, za sebou. Navíc v předchozím klání pokořila rekordní čas zápasu. Javor cítil už vítězství v celém turnaji a probudil se v závěru ke zdrcujícímu úniku. Eva na konci přiznala, že je znát to, že vítěz turnaje má třetím rokem na půdě po domácku vyrobený snookrový stůl a na něm může potrénovat. Javor : Eva 44:12, 48:24

Celý turnaj tedy trval včetně rozehrávek a přestávek od 9:30 do 21 hodin. Nejméně si na stole trochu paradoxně pobyl Javor, protože všechny roznesl na kopytech. Ale i tak hrál pěkné tři hodiny +rozehra.

Další a možná definitivně poslední turnaj o Zlaté trenky se koná 29. 12. a pokud bude větší účast hráčů, ačkoli v tu už nikdo z pořadatelů nedoufá, rozvrh zápasů půjde i do druhého dne. Tedy 29. – 30. 12. 2010. Pravidla ponecháváme stejná, jako je napsáno na konci prvního turnaje. Tedy: 7 hráčů a méně – každý s každým, 8 hráčů a více – pavouk na dvojí porážku, 250 Kč startovné, 10 červených, 2 vítězné hry, 40 min. limit na hru, max. 3 opakování za sebou pro únik ze snookru.  Všechny kulečníkové hráče (nejen snookru) srdečně zveme. Pro větší motivaci jsou i ceny opravdu královské. Kromě trofeje Zlatých trenýrek vítěz obdrží 5h. snookru zdarma. Finalista pak 2h. Oba poražení semifinalisté 1h. Za nejvyšší náběh turnaje obdrží kterýkoli z hráčů turnaje 3h. hry zdarma na stole v Kouli. Větší účast v nadcházejícím turnaji doufám podpoří i vánoční permanentky.

A nyní taková malá tematická úvaha, kterou prosím berte s rezervou a úsměvem. Nezapře se ve mně učitel, takže mi to nedá, abych Vás, co jste se báli přijít, nepopíchnul.

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.

Výsledky v měření dvou stejných hráčů v turnajích mohou být často opačná. Podle rozpoložení hráčů a velkou roli hraje v naší sranda úrovni štěstí. Vzpomínám na dobu, kdy jsem hrával závodně tenis. Tak moc jsem chtěl vyhrát, že se mé zápasy v turnajích staly noční můrou a dík tomu jsem prohrával. Byl jsem lepší, ale svazovaly mě vlastní nároky na sebe sama a tak jsem si hru vůbec neuměl užít a netěšila mě. Už to byla šeredná práce a ne veselá zábava. Je třeba se přijít bavit, hrát pro radost. Kéž bych to věděl tenkrát. Nevěděl a raději jsem tenis pověsil na hřebík. Teď toho lituji.

Uvolněte se, prosím. Jde přeci o Zlaté trenky. Nehrajeme o stohy liber, ani o budoucí postavení v žebříčku, které nám zajistí účast v další akci. Nemusíme se tedy zabývat hloupostmi jako je nedostatek tréninku, nervová slabost, anebo snad dokonce omdlívání ze strachu z ostudy J.

Kdo si neumí sám ze sebe udělat psinu, toho nikdo nebere vážně. Protimluv, že? Naopak ti, co bez své upnuté okázalosti a bez svého efektního velikášství neudělají ani krok, ti jsou nejvíce k smíchu. Holt slovo frajer, ač se zdá jakkoli kladným označením, je veskrze pojmenováním nejapného a poněkud nedospělého jedince. Totiž, aby se člověk přestal brát vážně, k tomu musí dospět a největší hodnotou v takovém vnitřním boji je, jak jinak než, odvaha.

 

Přejeme hodně zdraví a lásky a příjemné prožití vánočních svátků. K vánocům každý mladší 23 let má 10h snookru za 500 Kč a každý dospělý 10h za 750Kč. To je 50% sleva. Platí od 15. 11. do 23. 12. 2010. Nevybrané hodiny si můžete pohodlně vybírat postupně i napřesrok. Permanentka je nepřenosná (Platí jen pro svého majitele). Každý má nárok pouze na jednu.

Vaši Pepa a Eva.

 

Turnaj Zlatý trenky open 1

25.a 26. 9.2010

Turnaj o Zlaté trenky open se konal o víkendu 25. a 26. září 2010, a z původních deseti hráčů, které organizátoři očekávali, se přihlásilo jen 6. Z toho pro nedostatek volného času musel Hery odstoupit, čehož hluboce litoval, a ještě více potom, když poznal ve vítězi celého turnaje svého oblíbeného soka a kamaráda. Ne nadarmo říkáme jejich zápasům derby, vždyť za těch pár měsíců, co sídlí Koule na Růžáku, mají jejich vzájemné duely velkou tradici.
 
Nejdříve něco ke Koulovým pravidlům. Protože nás bylo méně než 8, hrál se klasický Každý proti každému. Pokud je nás 8 nebo více, hraje se pavouk na dvojí porážku. Tedy pokud hráč prohraje, jde do druhé strany pavouka, prohraje-li podruhé, je z turnaje venku a končí. Pokud neprohraje, setká se na konci ve finále s vítězem první strany pavouka.
Každý zápas je na dva vítězné framy, tedy maximální počet her v zápasu může být 3. Hra měla maximální čas 30min. s tím, že ten, kdo je na řadě, dohrává poslední svůj náběh po vypršení času. Schodný počet bodů na konci času znamená prodloužení do první potopené barevné koule, nebo do první chyby soupeře.
 
V prvním dnu turnaje o Zlaté trenky open proti sobě nastoupili Ilyja a Eva. Svým přiléhavým zářivým oděvem budila podezření, že hodlá nesportovně rozptylovat své mužské protějšky - chci říci, že jí to velmi slušelo. Zápas vyhrála hladce Eva - Ilyja 2 - 0, a to především absencí nervozity, která jí ještě ve shonu kolem organizace nedostihla.
 
Ilyja se naopak poučil a rozehrál do druhého zápasu, který sehrál s Pepou. Pepa v prvním framu poznal svou první turnajovou prohru a byl zaslouženě přehrán. Ve druhém si Ilyja pohlídal červené koule a takticky vyčkával na chybu. Ta sice nepřišla, ale nakonec si úzkým vítězstvím ve druhém framu (4body) zajistil cennou výhru v turnaji a do dalších bojů v neděli mohl nastupovat s vyrovnanou bilancí. Pepa - Ilyja 0 - 2
 
Poté nastoupila Eva k zápasu proti Hanymu. Hany překvapil solidním ohozem ve stylu profesionálů a okouzlil všechny diváky svým vzhledem. Přesto přiznal, že byl před turnajem velice nervózní, a to se podepsalo na jeho prvním zápase. Eva získala první hru a protože ve druhé hře se Hany utrhnul k nedostižitelnému náskoku, přišel na řadu rozhodující zápas. Eva již cítila turnajovou atmosféru, přesto dokázala Hanyho porazit, což bylo všeobecně překvapení. Eva jediná asi svou výhru čekala a její skalp byl v konečném hodnocení velmi cenný. Eva - Hany 2 - 1
 
Do dalšího zápasu nastoupil Bobeš s Hanym. Oba po zápase přiznali, že z tohoto setkání byli velice nervózní. Bobeš hrál svůj první zápas v turnaji, zatímco Hany měl na kontě úzkou porážku s Evou. Nakonec se v tomto zápase setkali hráči, kteří předvedli nejlepší výkony v turnaji. V tomto vyrovnaném střetnutí nakonec bodoval Hany a Bobeš musel na své možné vítězství čekat až do zápasu s Evou. Hany - Bobeš 2 - 0
 
Zápas mezi Bobešem a Evou uzavíral sobotní maratón. Co o zápase vím jistě je, že šlo od začátku o taktiku a hrálo se mnoho snookrů a úniků z nich. První hru vyhrála brilantní taktikou Eva, diváky bavil i přesto, že skončil nejnižším výsledkem 11 - 8. V druhém pak Bobeš ubránil těsné vítězství o prsa. Nakonec se radoval Bobeš, který se v posled rozehrál a nepustil Evu k větším akcím. Eva po zápase přiznala velkou únavu a vyčerpání. Zhoršovalo se soustředění a koule přestávaly poslouchat. Jak známo, ve snookru hraje největší roli sebevědomí. A to bylo několika málo chybami pomalu podlamováno. Eva - Bobeš 1 - 2
 
V neděli nastoupil do svého tří zápasového deliria Pepa. Na Evě, která navíc hrála poslední zápas v turnaji lpěla včerejší porážka a nezmohla se na výraznější odpor. Ono proti Pepovi v dobrém rozmaru není lehké hrát. Pepa si na Evu ze záhadných důvodů věří, přestože ho v tréninku Eva již poráží docela pravidelně. Eva po zápase řekla, že jí Pepa svým vítězstvím připravil nejspíše o Zlaté trenky, takže na něj byla pěkně dopálená. Pepa - Eva 2 - 0
 
Pepa pak hrál proti Bobešovi a první frame tohoto zápasu byl jeden z nejhezčích na turnaji. Několik televizních nahrávek završil Pepa barevnou koulí, zatímco Bobeš přes dobré nahrávky barevné koule nepotápěl tak pravidelně. V druhém framu došlo až na barevnou dohrávku, ze které se nakonec radoval Pepa. Nečekaně rychle Bobeš - Pepa 0 - 2
 
Napotřetí však Pepa narazil na svého, tak říkajíc, žáka. Jeho hra ale na Hanyho nestačila, i když se bránil zuby nehty. V prvním framu nakonec rozhodla poslední potopená koule, kterou dal Pepa - bílá. Ukázalo se, že 30 minut je šibeniční čas a že první body v každém framu znamenejí velkou morální výhodu. Hany potom, co z něj opadlo prvnotní napětí, ukázal, že má nejvíce nahráno a natrénováno a Pepu vymazal ze stolu obrovským rozdílem 64 - 26. Hany - Pepa 2 - 0
 
Pak hrál Bobeš s Ilyjou. Tento zápas byl nejenom předposlední v turnaji, ale také to byly největší bodové hody pro diváky. Padlo celkem 226 bodů. Po první hře vyhrával Bobeš, ale musel se sklonit před Ilyjovým umem a došlo k třetímu, rozhodujícímu utkání. Všichni jsme cítili to napětí, které se dalo krájet. Ilyja hrál jako ďábel, dal v zápase 106 bodů, přesto mu to nestačilo. Rozhodujícím únikem totiš Bobeš vytvořil nový rekord stolu, dal šest koulí, z barevných modrou a dvě černé a tím vyhrál i soutěž o nejvyšší náběh turnaje. Svými 22 body odskočil Ilyjovi natolik, že nakonec vyhrál celý zápas. Ilyja - Bobeš 1 - 2
 
Hany pak s Ilyjou sehráli poslední zápas turnaje. Ukázalo se úskalí turnaje každý s každým ve chvíli, kdy nerozhodují vnitřní okolnosti zápasů, např. vstřelené či utržené body. Ilyja kdyby totiš porazil Hanyho, měl by každý po dvou vítězstvích a dvou porážkách. Tím by došlo k neřešitelné situaci. Pořadatelé Pepa a Eva věřili, že se nic takového udát nemůže. Avšak v dané konstelaci hvězd kolem stolu bylo jasné, že to je velice reálná možnost. Navíc Ilyja v první hře vyhrál. V další hře ale exceloval Hany a tak došlo k poslední a rozhodující bitvě, kterou neváhám nazvat finálovou. Hany věděl, že vítězstvím by si zajistil zároveň i trofej turnaje Zlaté trenky. Ilyja musel dotahovat a čas mu letěl jako splašený. V závěru tak podléhal zoufalství a panice, že spěchal na odehrání koule, což se mu stalo osudným. Jediné vím jistě. Stačí dvakrát dobrý strk a nahrávka na barevnou, a vývoj je otočen. Jenže k tomu musí mít člověk nervy jako špagáty. Hany - Ilyja 2 - 1
 
Vítězem druhého turnaje o Zlaté trenky open je tedy Hany. Odnesl si nejen trofej, ale získal i 4 hodiny hry nebo lekce na stole v Kouli. Všichni mu gratulovali a k závěrečnému proslovu si Pepa s Evou neodpustili otevřít láhev Sektu aby si všichni mohli připít k vydařenému víkendu. Proslovy byli dlouhé, ale stručně: Eva zaznamenala jediná vítězství proti konečnému vítězi turnaje. Bobeš vytvořil nový rekord stolu a poskočil na první příčku v žebříčku, který je na těchto stránkách. Ilyja byl sice s třemi prohrami jediný, ale přesto vyhrál frame jak nad Hanym, tak nad Bobešem. Navíc si může zaříznout na tágo vítěztví nad Pepou, co by za to leckdo dal, že?  
Konečný součet vyhraných framů je orientačně velmi zajímavý a mnoho ukazuje:
Ilyja s Pepou a Bobešem po 4
Eva 5
Hany 7
 
 
 
Hráči, kteří se nemohli účastnit turnaje jsou srdečně zváni k turnaji konaném o víkendu 30. a 31. října. Nebojte se, že si nezahrajete. Startovné je sice zvednuté na 250 Kč, zato ale zahrajete minimálně dva zápasy na 2 vítězné framy. Framy budou tentokrát časově omezeny na 40min, což je z minulých 30min. posun k lepšímu. To jsou v té minimální variantě 4 hry po 40 minutách. Tedy nejméně 160 minut na stole za 250 kč. Pro ty z vás, kteří postoupíte alespoň o jeden další zápas hlouběji do pavouka to znamená dalších mnoho minut hry. Takže turnaj se vyplatí hrát nejen pro Zlaté trenky, pro 4 hodiny zdarma, ale také pro hru samotnou. Jako kompenzaci jsme ale rozhodli o hře na 10 červených, oproti 15ti. Tak se dostane i na barevnou dohrávku a zápasy budou doufejme i divácky atraktivnější. Snad se naše i Vaše zkušenost s turnajem posune k lepšímu a setká s ještě větším úspěchem, než tomu bylo dosud.


 

Výsledková tabulka

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist